Dolnorakouský Mostviertel: Když na procházku, tak s Pepíkem!
Pepík se dá pronajmout a poslouží i celé skupině. Najdeme ho v rakouské oblasti Mostviertel, která nabízí kromě skvělého nápoje z hrušek i krásnou kopcovitou krajinu, odkud je vidět jak do Čech, tak do Alp. A na procházku po horách vás tam klidně doprovodí i na slovo vzatý odborník – to je onen takzvaný Pepík. Vydali jsme se na cestu s jedním Pepíkem a skupinou turistů.
Je krásné počasí a průvodce Leopold už přidává k lepšímu první historky o zdejších lidech a a zdejší krajině. Leopold Wieser si na dnešek oblékl speciální úbor. Kožené kalhoty, kostkovanou košili a hlavně široký černý klobouk. Díky tomu každý bezpečně pozná, že Leopold – za běžných okolností sedlák z nedalekého údolí – je teď takzvaným Pepíkem.
„Pepíkem“ se můžou stát i ženy
SEPP znamená služba, zážitek a dvojitá porce osobního přístupu, vysvětluje Leopold zkratku, která zní v němčině stejně jako familiérní oslovení pro Josepha, tedy Sepp. Leopold samozřejmě netuší, že jsem ho pro účely reportáže přejmenoval na Pepíka, snad by se ale nezlobil.
Pepíkem se můžou stát i ženy, momentálně je v Mostviertelu osm takových regionálních průvodců. Musejí mít svůj kraj rádi, znát v něm každý kámen a umět poutavě vyprávět o každé zajímavosti. Pak si Pepíky může najmout skupina turistů. Dneska je to třeba parta státních úředníků z krajského města Sankt Pölten, kteří si tady na horách chtěli provětrat hlavu.
Turisté se toho dozvědí mnohem víc
„My tenhle kraj sice známe a samozřejmě bychom se tu mohli projít i bez průvodce, ale chtěli jsme to prostě vyzkoušet. Projekt Pepíků nám přijde originální a čekáme, že se toho dozvíme mnohem víc než na obyčejném výletě,“ říká úředník Fritz. Ukazuje se, že tohle je zatraceně zcestovalá parta. Jednou za rok mají podnikový výlet a nebojí se vyrazit ani do zahraničí.
„Byli jsme už v Linci, v Maďarsku, ale taky na Moravě, v lednicko-valtickém areálu,“ loví v paměti Fritzova kolegyně.
Pepík Leopold zatím dovedl skupinu na otevřené návrší. Kdyby byla ještě o něco lepší viditelnost, v dálce by se rýsovalo Česko a na druhé straně zase Alpy.
Mostviertel je dosud neobjevené místo
Úkolem průvodců-Pepíků je mimochodem taky propagovat zdejší nářečí. To nemá s němčinou snad nic společného. Mimochodem, ve zdejším muzeu moštu mají interaktivní exponát, kde máte po počítači nahlas opakovat některá mostviertelská slovíčka. A počítač vám řekne, jak vám to jde. Tak jsem to zkusil.
Nakonec jsem přišel na to, že počítač je tím spokojenější, čím hlasitěji já mluvím. Takže jsme se po třetím pokusu v dobrém rozešli, aniž bych měl nejmenší tušení, co jsem to vlastně opakoval. Pak byl čas vrátit se z muzea za Leopoldem a jeho skupinkou.
„Mostviertel je pro spoustu lidí pořád neobjevené místo,“ říká Leopold, který spolu s ostatními Pepíky prošel kvůli průvodcování speciálním vzdělávacím kurzem. I kvůli vzdělání průvodci tady v Mostviertelu samozřejmě nesedí jen tak na mezi a nenabízejí svoje služby zadarmo. Třeba dnešní skupinka zaplatila za několikahodinovou komentovanou túru v přepočtu 160 korun na osobu.
