Na egyptské svatbě se vedle tradice očekávají i módní výstřelky
Svatební obřad je odrazem té které kultury a často s sebou nese různé specifické a pro cizince třeba i exotické zvyky. Jenže svět se mění, modernizuje a globalizuje a tenhle vývoj neminul ani svatební veselice v zemích oplývajících svébytným folklórem. Navštívili jsme jednu úplně průměrnou typickou muslimskou svatbu přímo v egyptské Káhiře.
Na pozvánce stálo upozornění, že se musím dostavit nejpozději v sedm hodin, abych stihl zajímavý začátek. Takže v devět se skutečně objevil svatební průvod. Po schodišti od aut zaparkovaných na nábřeží sestupují novomanželé do objednaného sálu přímo u Nilu. Kolem nich hrají hudebníci na bubínky a typické egyptské trubky muzmáry.
Ženy z příbuzenstva do toho trylkují. Nezaměnitelným zvukem, vydávaným rychlými pohyby jazykem mezi koutky úst, oznamovaly ženy dříve do širokého sousedství, že se koná veselka.
Zvykem proti závisti
Průvod novomanželů, příbuzných a hudebníků se teď zastavil před vchodem do samotného sálu. Vynořil se muž s kadidelnicí a krouživě jí nejdříve nad ženichem a pak i nad nevěstou zmítá.
„Tohle je takový egyptský zvyk. Novomanželé se vykuřují kadidlem, které má zabránit závisti. Je to ale úplně normální, to dělá každá rodina,“ pohotově mi vysvětluje nevěstin bratr Islám, abych si náhodou nemyslel, že na svatbě provádějí nějakou černou magii.
Tím ale veškerý folklór na svatbě končí. Všichni teď vcházejí do sálu, novomanželé mají na diskotékovém pódiu sólo tanec na moderní hudbu, i když v egyptském rytmu, a pak se usadí do novomanželského trůnu.
Tančí se v rytmu arabské pop-music
Ahmadovi je 33 a Safíji 26. Pro mladou Egypťanku skoro pozdě na vdávání. Svým způsobem má ale štěstí, že k tomu vůbec došlo. Ne že by nebyla atraktivní a díky tomu na sebe ani nemusela nanášet tuny pudrů a líčidel, jak je u egyptských nevěst zvykem.
Jenže navzdory stereotypům mají vzdělané Egypťanky zvlášť ve velkých městech v posledních letech s vdáváním problém. Pro spoustu mladých mužů jsou totiž materiální požadavky na založení rodiny nesplnitelné.
Na pódium teď přicházejí tančit mladší ročníky přítomných mužů. Jen Safíja má čtyři bratry a ti tu mají své kamarády. Samozřejmě jako exotický, navíc v obleku velice seriózně vypadající host, jsem se nevyhnutelně stal kořistí rozdováděných tanečníků a už s nimi kroutím boky v rytmu arabské pop-music. A neslyším ani slovo.
Všichni jsou tu moderně oblečení v oblecích nebo džínách. Nevěsta Safíja sice v civilu nosí muslimský šátek, ale na svatbu moderního stylu se to nehodí, a tak s jejími zářivě bílými svatebními šaty kontrastuje krásná černá kštice.
V Egyptě mají různé svatby
„Máš tři druhy svateb v Egyptě. Jednak hornoegyptskou – ta je úplně tradiční, tam slaví muži a ženy zvlášť. Je to úplně oddělené. Pak máš lidové svatby – ty se dělají tady v lidovějších káhirských čtvrtích přímo na ulici, v takových stanech. No a tohle, co tu teď vidíš, to je svatba dost moderní,“ poskytuje mi vhled do egyptské svatební problematiky jeden z hostů.
Všímám si, že i egyptští novomanželé jsou obětmi některých povinností současných svatebních obřadů a že jim to nedělá úplně dobře. Neustálé fotografování a filmování, vzájemné se krmení dortem a podobné módní výstřelky se ale očekávají. A já tu sice vidím hodně inspirace západním stylem svateb, pořád se mi ale tahle veselka zdá dostatečně egyptská.
Svatba skončila, jako když utne
Po dvou hodinách všechno končí. Důvodem je i blížící se hodina zákazu nočního vycházení. „A tím svatba skončila,“ ujišťuje mě bratr nevěsty Islám, když jsem se trochu překvapeně ptal, co bude dál. Prostě najednou jako když utne.
„No a novomanželé teď jedou do svého nového bytu. Byt samozřejmě zařídil manžel, úplně nový byt, no a to víš, svatební den a pak svatební noc…“ směje se na mě spiklenecky Islám. V Egyptě je stále ještě zvykem, že první fyzické radovánky přicházejí až po svatbě.
