Oběhl svět a teď míří do Vatikánu na svatořečení Jana Pavla II.

Má za sebou 250 kilometrů dlouhý běh ze Sparty do Atén. Uběhl dvacet tisíc kilometrů při cestě kolem světa. A teď se vydal na novou běžeckou výzvu. Polák Piotr Kurylo běží z Polska přes Slovensko, Maďarsko, Rakousko až do Říma. Cílem je kanonizace polského papeže.

Piotr Kurylo je skutečným dobrodruhem. Vydal se totiž na více než čtyřicetidenní běh ze severu Polska až do Vatikánu. Celkem má v plánu uběhnout přes dva tisíce kilometrů.

„Jakmile jsem uslyšel, že na konci dubna bude svatořečení Jana Pavla II., bylo mi jasné, že poběžím do Říma. Jsem totiž ultramaratoncem. Neběžím pouze kvůli holdu polskému papeži, ale také za mír na světě. Hlavně teď kvůli agresi Ruska na Krymu,“ říká mi drobný sportovec.

Stojíme u rušné cesty, kamiony jezdí nebezpečně blízko. „Míjí mě hodně aut, ale řidiči jsou slušní, přející. Troubí na mě, zdraví mě. Věřím, že se mi nic nestane, ale polské cesty jsou opravdu nebezpečné. Jsou totiž velmi úzké.“

Ve vozíku vlastní konstrukce si Piotr Kurylo veze jídlo, ale může v něm i přespávat

V průměru Piotr uběhne denně padesát pět kilometrů. Jakmile se dostane na Slovensko, zvýší to na sedmdesát a do Říma má dorazit den před svatořečením.

Na bolavá kolena pomáhají kopřivy

Piotr Kurylo neběží na lehko, ale táhne si za sebou speciální dlouhý vozík, který na začátku vážil sedmdesát kilogramů. O deset víc než štíhlý maratonec.

„Ten vozík je můj vlastní projekt. Teď je těžký, protože je ještě plný jídla, ale dá se v něm spát, přečkat bouřku. Nemusím si stavět stan,“ říká mi pan Piotr, který ale přespává i u cizích lidí po trase. Jako třeba včera.

„Zavolali na mě ze dvora, řekli mi, že mám jít k nim na oběd. A zůstal jsem i na noc.“ Vytrvalostní běžec mi ukazuje vozík, ve kterém má hlavně suchou stravu. Čokolády, suchary, paštiky.

Čtěte také

„Včera jsem dostal od lidí třeba tuto pěknou housku. Další mi pak dali pět litrů čerstvého moštu. Dnes mě trochu bolela kolena, ale našel jsem u cesty kopřivy, tak jsem se pošlehal a už jsem zase fit. To je lepší než nějaké prášky.“

Řidiči na rušných silnicích jsou zatím k Piotru Kurylovi ohleduplní

Běh jako duchovní očista

Běh Piotra Kuryli na svatořečení polského papeže sleduje celé Polsko, pořád mu někdo volá. Po trase se k němu spontánně na pár kilometrů přidávají jiní běžci nebo lidé na kole.

„Nejhorší je samota a stesk po rodině. Mám ženu, dvě dcery a pořád na ně myslím,“ posteskne si, ale hned dodává, že smutek umí zvládat. Má už přece za sebou běh kolem světa.

„Běžím také proto, abych si dobil vlastní baterky. Beru to jako duchovní očistu a přípravu na svoje další ultramaratony. Je to dobrý trénink, protože pořád běžím,“ shrnuje na závěr lakonicky.

autor: pev
Spustit audio