Apoštolové, víno a britská královna? Brémská radnice ukrývá netušené poklady
Radnici v Brémách, gotickou stavbu z pálených cihel s renesanční fasádou, považují mnozí za nejkrásnější v Německu. A hluboko v jejích útrobách se ukrývá další poklad. Největší německá vinotéka včetně nejstaršího vinného sudu pocházejícího z roku 1653.
„Tohle je centrum naší gastronomie. Sem přicházejí lidi, když si chtějí užít německou kuchyni a německá vína,“ vítá mne v historickém sklepení z roku 1405 průvodce Jan Kampe.
Právě tu vrcholí přípravy, číšníci zdobí stoly. Pětkrát do roka se tu koná ochutnávka pro významné obchodní partnery.
Tekuté poklady z celého Německa
„Prodáváme víno ze všech třinácti certifikovaných německých vinných oblastí, máme tu přes 1200 různých druhů vín, která rozesíláme do celého světa. Největší procento ale míří na sever Německa.“
O tom, které víno se dostane do nabídky, rozhoduje sklepmistr Karl Josef Krötz. Ročně ochutná na tři tisíce druhů vín. Vyvolených značek je jenom něco kolem 150.
„Víno bylo v minulosti i dnes důležitým obchodním artiklem. A v Brémách byli chytří obchodníci, kteří si uvědomili, že s kvalitním německým vínem se dají dělat dobré obchody,“ vypráví Jan Kempe.
Společně míříme hlouběji do sklepů. „Aktuálně tu máme mezi 100 a 130 tisíci lahvemi. Dnes lidé kupují víno, aby ho vypili. Dříve ho uschovali pro výjimečné příležitosti,“ dodává a otevírá nádherně vyřezávané dubové dveře.
Víno k nezaplacení
Do nosu mne okamžitě udeří tradiční vůně vinného sklepa. Všude okolo jsou velké sudy plné vína. A na konci místnosti je za mřížemi ukryta místní pokladnice: „Máme tady všechny ročníky od roku 1900 do roku 2010, s výjimkou roku 1931. Všechna vína jsou samozřejmě na prodej.“
Koupi vzácného vína předchází rituál – pohovor se sklepmistrem o tom, čím se daný ročník vyznačoval. K vínu pak dostanete speciální certifikát. Většinou tu lidé kupují vína ke vzácným událostem, jako jsou narozeniny, výročí svatby.
„Před rokem jsme tu měli zajímavou degustaci. Vinařský klub z Belgie si koupil jednu láhev našeho nejstaršího vína z roku 1727. Aby ho okoštovali, analyzovali. Říkali, že to byl mimořádný zážitek, že chutnalo jako velmi dobré sherry. To proto, že víno bylo až do poloviny 60. let v sudu,“ vysvětluje Jan Kempe.
Za tři deci vína zaplatili 1500 eur, sedmičku stejného moku vydražili nedávno v aukční síni Christies za 6 tisíc eur.
To nejlepší pro královnu
Radniční sklep se pravidelně otevírá turistům. Nikde v Německu dnes nenarazíte na takové tekuté poklady.
„Je to apoštolský sklep, máme tu dvanáct sudů pojmenovaných po apoštolech – Bartoloměj, Matyáš, Jidáš tu je taky zastoupený,“ upozorňuje na zajímavost můj průvodce s tím, že všechny sudy pocházejí ze 17. nebo 18. století a všechny jsou plné.
Pak se přesouváme do jakési svatyně brémského radničního sklepa. Namísto oltáře je tu nejstarší sud pocházející z roku 1653. Stále je plný vína. Poslední z hostů, který ho ochutnal, byla anglická královna Alžběta II.
„A tady je sklenka pro vás,“ podává mi Jan Kempe k ochutnání Ryzlink kabinet z Mosely, ročník 2012. „Suché víno by nebylo teď dopoledne dobré na žaludek. Pro nás je obzvlášť zvláštní, protože je z naší vinice. Takže na zdraví!“
Budete-li tedy mít chuť na výborné německé víno, ať už z Mosely, Frank nebo třeba Porýní, víte, kam zamířit.