Znáte skotského tekutého ministra zahraničí? Přece whisky!
Jako zpravodaj ve Spojeném království jsem si zřejmě vybral správné působiště, protože si rád dopřeji skleničku dobré skotské whisky. Když jsem minulý týden natáčel ve Skotsku sérii reportáží o blížícím se referendu, nevynechal jsem příležitost, abych navštívil několik palíren a vedl několik filozofických debat o nápoji, který je skotským tekutým ministrem zahraničí. Některé přitom začaly už dlouho před polednem.
„Není chybou, jestliže gentleman ochutnává whisky před 11. hodinou dopoledne. Pro tuhle činnost je to naopak podle odborníků ideální čas,“ vyvrací zažitý mýtus na úvod našeho povídání Ken Lindsay, mezinárodní ambasador jedné z nejuznávanějších značek skotské whisky Chivas Regal.
Protřepat a klidně i míchat
Ochutnávat v případě whisky znamená prohlédnout si její barvu, přičichnout, zjistit aroma dané skotské, pak přidat trochu vody, pohonit naředěnou whisky po sklenici, aby se vůně pořádně uvolnila, a malinko si srknout.
„Mezi ochutnávkou whisky a jejím pitím je tedy opravdu velký rozdíl,“ ubezpečuje Ken Lindsay. I když Ken působí spíš jako abstinent, se skotskou se probouzí a bere se ji i do postele, samozřejmě virtuálně.
A vzápětí boří Ken i další zažitý mýtus: „Filozofií naší společnosti vždycky bylo, že pokud chce někdo míchat whisky s ledem, s vodou, s ledem i s vodou, je to čistě a jen na něm.“
„Je plně myslitelné míchat whisky se zázvorovým pivem nebo ji přidávat do koktejlů, jako je Rob Roy. Pít whisky je individuální potěšení. Jediné pravidlo je, že žádná pravidla nejsou,“ dodává.
Andělské slzy kanou velmi pomalu
Asi nejsmutnější při výrobě whisky je množství lahodného nápoje, které se během zrání vypaří. Ken uvádí stěží uvěřitelné číslo – ročně se u jeho firmy vypaří, a nemám tím na mysli krádeže, stejné množství skotské, kolik se ve Španělsku prodá za stejnou dobu populární whisky značky Ballantines.
„Tady vidíte, jak whisky přilnula ke sklenici a utvořila na ní tenoučký film. Tyhle kapičky pak jen pozvolna sklouzávají dolů. V odborné terminologii jim říkáme andělské slzy,“ ukazuje mi Ken sklenici.
„V tomhle případě ulpěly andělské slzy dlouho na sklenici, protože jednotlivé sladové skotské, ze kterých je tahle whisky namíchána, zrály v dubových sudech alespoň 12 let. Jestliže slzy stékají opravdu pomalu, whisky má plnou chuť a v ústech zanechá luxusní pocit.“
Na zdraví bratrů Chivasových
Zatímco počet evropských vinohradů se přísně reguluje, pokud by někdo pojal odvážný nápad otevřít si ve skotské pahorkatině nebo na jednom z kouzelných ostrovů vlastní palírnu, v podstatě tomu nic nebrání. Hlavní je podle Kena kvalitní podzemní zdroj vody a pak už jen dostatek financí.
„Stopy značky Chivas Brothers nás zavedou až do hokynářského krámku v Aberdeenu, který v roce 1801 založili bratři James a John Chivasovi. Ti v sobě v polovině 19. století objevili talent na výrobu skotské whisky,“ vypráví Ken Lindsay.
„Tahle značka je uznáním a poctou oběma bratrům za jejich vizionářství," ukazuje na jednu z testovaných značek, kterou namíchal Colin Scott, hlavní „blender“ firmy.
Se skleničkou 18leté Chivas Regal pronesl Ken Lindsay všem českým posluchačům v gaelštině tradiční přípitek. Snad mohu slíbit, že ne naposledy.
