Setkání s bohy a průlet časoprostorem? Tohle muzeum vína je trochu jako ze sci-fi
Víno někoho dostane do dluhů, jiného na seznam světového kulturního dědictví. Barolo, vesnice na severozápadě Itálie, je ten druhý případ. Nevelká ves v Piemontu produkuje jedno z nejlepších vín naší planety. Práci tamních vinařů můžete obdivovat nejen tradičně na vinicích, ale také způsobem velice technicky vyspělým – v supermoderním Muzeu vína, které najdete v útrobách zdejšího starobylého hradu.
Egyptský bůh Osiris, řecký Dionýsos i Ježíš Kristus. A také Buddha a další spolu rozmlouvají v jedné jediné místnosti na hradě Barolo.
Člověk té doslova babylonské spleti jazyků vůbec nerozumí, přesto nakonec všichni nacházíme stejnou řeč.
„Tento sál je věnován historii vína, proto zde vidíme bohy jednotlivých říší, ve kterých se od starověku tento lahodný mok vyráběl. A všichni pak hledí na stěnu plnou láhví od všech zdejších vinařů,“ ukazuje mi paní Renáta.
Cesta za dobrým vínem začíná ve vesmíru
Nalevo od nás bohové, napravo božský nápoj. Převážně červený, protože jen 30 % zdejších vín je bílých. Než se ale dostaneme na samotné vinice, čeká nás nejprve dlouhá cesta napříč celým vesmírem.
„Jsou tu zastoupeny všechny elementy důležité k pěstování vinné révy a výrobě vína. Jeden z pokojů je proto věnován Měsíci, další Slunci a pak i samotné Zemi,“ vysvětluje mi má průvodkyně, zatímco vstupujeme do další, tentokrát zcela zatemněné místností.
Tma představuje vnitřek sudů, kde víno zraje. Vidět tu jsou jen létající metronomy s bílými křídly, které symbolizují čas. Právě ten je totiž důležitý při kultivaci vína. Člověk tu doslova plyne časoprostorem.
Na obloze září i jeden z asteroidů nesoucí jméno proslulého vína. „Planetku objevil v roce 1985 astronom Edward Bowell. Miloval tento kraj i víno. Dá se tedy s trochou nadsázky říci, že Barolo znají i ve vesmíru,“ dodává paní Renáta.
Vinice pohledem krtka
Z nebeských výšin se rychle vracíme na zem, respektive pod zem. Právě jsme se totiž ocitli v místnosti, jejíž strop tvoří promítací plátno. A na něm pozorujeme dva muže ošetřující vinice.
Vůbec netuší, že je někdo sleduje skrz půdu, která je mimochodem pro kvalitu vína také veledůležitá, stejně jako voda stékající po stěnách. Spolu se mnou se pak na oba vinaře dívají i biblické postavy.
„Vytvořili jsme zahradu v Edenu, kde vidíte různá zvířata i rostliny a především Adama a Evu. Nejsou však oděni do fíkového listu, ale do vinné révy. A stejně tak nekoušou do jablka, ale do hroznů,“ říká s úsměvem na rtech paní Renáta.
Supermoderní historie
Sál harmonie, čtvero ročních období, dějiny pěstování vinné révy, obrazárna, kde jsou vystaveny kopie pláten, jejichž ústředním tématem je víno. A to samé platí o kinosálu, kde právě promítají film Krev a víno s Jackem Nicholsonem.
Do obce Barolo se z Prahy dostanete za 11 až 12 hodin, cesta je totiž dlouhá něco málo přes tisíc kilometrů.
Autor celé čtyřpatrové expozice, švýcarský architekt Francois Confino, přeměnil hrad Falletti, jehož základy pocházejí už z 10. století, k nepoznání. Většině z celkem 750 obyvatel vesnice Barolo to ale vůbec nevadí. Naopak.
Díky nejmodernějším technologiím prý totiž věrně přibližuje výsledky práce místních a jejich předků. To nedávno ocenilo i UNESCO a zapsalo piemontské vinice na seznam světového kulturního dědictví.
