Ideální počasí na kokosy! Zatímco v Česku přituhlo, v Riu se potřebují zchladit
V Brazílii začínají horké letní dny a nejlepší, jak se venku v takovém dni osvěžit, je podle mnohých čerstvý zelený kokos – tedy přesněji jeho vnitřek. Podle našeho zpravodaje Davida Koubka je to daleko lepší než zmrzlina. Kokosy se proto prodávají na plážích i v parcích, kde lidé tráví volný čas. Třeba u laguny v jižní zóně Ria de Janeiro.
Je nedělní dopoledne. Kolem velké vodní plochy je rušno. Místo svátečního oblečení a vycházkového tempa ale řada lidí volí sportovní obuv, elasťáky a zrychlený dech. Pravidelně, na korzu kolem laguny, stojí vozíky se slunečníky a vedle nich velké kovové klece.
Vedle jedné z nich je hromada zelených kokosů, čerstvých, zelených, se slupkou na skořápce. Luciano dos Santos je v pracovním oblečení. Kupu teď přerovnává do klece. Méně zralé plody dolů, zralejší navrch. Vydrží jen pár dní. Špatné vrací.
Muž na svém místě
Luciano se dívá na hromadu kokosů a odhaduje, že jich tu je tak 240. Tenhle usměvavý menší snědý muž také rychle pozná, jaký kokos bere do ruky. Mžikem oka a potěžkáním. Bez ťukání na slupku či třesení.
Luciano právě zdraví své dvě věrné zákaznice – a prosí svou pomocnici Elissandru, aby vybrala zralejší kusy. Švihem mačetou seká spodek, aby se dal kokos postavit. Následují tři střelhbité seky, mezi kterými si kokos obratně pohazuje v ruce.
Pravidelným otvorem ve špičce kokosu je vidět čirá tekutina. A může servírovat – v mističce a s brčkem.
Kokos hydratuje. A není ani moc drahý
Tyhle dvě zákaznice sem chodí pravidelně. Co Luciana poznaly, zastavují se pro kokos vždycky u něj. Chválí si hlavně to, jak se dobře chová k zákazníkům, prý si vždy pamatuje, jaký kokos si dávají.
„A je to taky kvalita – kolikrát jsem ho viděla, jak vybírá kokosy přímo na autě, které je dováží,“ říká jedna z nich, zatímco si její kamarádka vychutnává nasládlou tekutinu.
„Kokos skvěle hydratuje a je dobrý pro střevní mikroflóru,“ říká. „A je jen o trochu dražší než kola,“ dodává druhá.
Luciano své zákazníky dobře zná
Luciano pochází ze vzdáleného státu Paraíba, kde jsou kokosy jako doma a rostou tam jedny z nejlepších. Tady prodává už přes 20 let. Kromě kokosů kupuje led do svého vozíku. Někteří mají rádi kokosy pořádně vychlazené.
Opět se dostává ke slovu mačeta. Když lidé kokosovou vodu dopijí, většina si nechá ještě naservírovat takzvané maso, bílou hmotu ze skořápky. Luciano si taky pamatuje, kdo má rád měkčí, rosolovitou, která se dá vybrat lžičkou vysekanou ze slupky, nebo komu bude muset tvrdší vykrojit zahnutým nožem. Jako teď – vykrojený vnitřek krájí a servíruje na jedné třetině rozseknuté skořápky.
Elissandra, která Lucianovi pomáhá, se nejdřív bála sekat kokos, ale postupně se vše naučila. „Ze začátku to nebylo lehké. Bála jsem se, ale zkoušela jsem to na už rozseknutých kokosech. Postupně jsem tohle umění odkoukala.“ I když – část tajemství si prý Luciano nechává pro sebe…
Na kokosech si pochutnají i čtyřnozí zákazníci
Teď přišel speciální zákazník: Luciano krájí kokos napůl a staví na zem jako mističku. Tenhle zákazník nepotřebuje brčko, ale jazyk. Je to mopsík Thor, který tady u kokosu má rande s kamarádkou Penéloppe – a setkávají se tu na popovídání i jejich páníčci.
I jejich psi kokos zbožňují, jen pak celý den zvedají nožku. Ale i mopsi prý vědí, kde je tady u laguny kokos nejlepší a kde jsou vítaní a skvěle obsloužení.
