Koliba v Bojčinském lese - ráj na zemi
Lesy a opojný vzduch a také koliba s koni lipicány a ekologickým chovem prapředků divokých prasat. To vše lze nalézt přibližně hodinu cesty na sever od Bělehradu v takzvaném Bojčinském lese.
Dva statní hřebci lipicáni uhánějí cestou od koliby k hřebčínu, kde je dalších sedmnáct koní. Tito dva jsou přímo ze Slovinska z obce Lipica, odkud toto plemeno pochází. Po cestě i v lese táhli koníci místní fiakr bez většího vzrušení, ale jakmile jsme se blížili ke koňskému výběhu, začali o sobě dávat vědět.
V samotném výběhu jsem zajímal koně se svým mikrofonem daleko více než jejich zapřažení kolegové. Ostatně věděli že budou za chvíli zpátky. Docela mě překvapilo, že oba koníci byli jen dva a tři roky staří. "Podívejte se jak jsou chytří a klidní, a to jsou mladí a ještě nejsou naučení, a přesto to vidíte sám. Vůbec žádný problém Teď by je mohlo kočírovat i malé dítě," řekl mi můj průvodce, kočí, ovšem bylo jasné, že to je především dáno jeho zkušeností.
Projížďky s koňským povozem tady dělají pro návštěvníky koliby o sobotách a nedělích zdarma. Tito koně se v Srbsku docela proslavili při letošním ročníku Eurosongu v Bělehradě, kdy povozili účastníky soutěže a významné osobnosti festivalu a řadu návštěvníků.
Vlastní koliba je ze slámy a hlíny a z podobného materiálu je i vysoká střecha. "Toto začalo jako přístřešek pro hlídače prasat. Majitel koliby, který je profesí lesníkem, používal toto místo, kde si odpočinout, kde si uvaří guláš a podobně. Z domku pro odpočinek tedy vznikla před čtyřmi roky restaurace a pak se postupně rozšiřovali, až kam jim les dovolil. Venku vznikly malé útulné altánky, lavičky a stolky," popsal vznik koliby kočí.
"V zásadě tady připravujeme domácí jídla - dršťky, guláš a podobně. Máme tady skvělé speciality na grilu včetně domácích klobásek, rybí polévku a ryby z místní řeky. A vše se to vaří v kotlících tak, jak se to dělávalo dříve. A máme svůj domácí dvoukilový chléb, jaký se kdysi pekl doma," doplnil.
Oběd pro dva s půllitrem domácího suchého vína přijde přibližně na pět set korun. Pokud se spokojíte s domácím sýrem, chlebem a s čajem nebo kávou, postačí vám třetina. Koliba má vlastní ekologický vepřín. Ale růžová prasátka byste tam nenašli. Vypadají jako divoká prasata, ale prý jsou to ještě jejich prapředkové - takzvané mangulice a jsou ochočená, což se řekne v srbštině kouzelně - pitomá. V každém případě žerou pouze žaludy a kukuřici. Prý je odsud nejzdravější maso v Srbsku. Ještě jsem neviděl tak soběstačný podnik. Dokonce si prý i domácí víno dělají sami. A navíc o víkendech hraje cikánská muzika, takzvaní tamburaši.
Asi nejvíc mě ale překvapilo, že tato koliba, nebo jak říkají v místním sremském nářečí - koleba, nemá klíč a nikdy se nezamyká. "To znamená, že vůbec nezavíráme.V noci přijde hlídač a ten také zákazníka obslouží - prodá mu pití a tak to je, než přijde první směna tedy od půlnoci do devíti do rána," dodal kočí. Tento ráj na zemi leží u obce Progar v Bojčinském lese.
