Istanbul žije v očekávání velkého zemětřesení
Lidé v Istanbulu žijí obavami z příchodu katastrofálního zemětřesení. Podle vědců je jen otázkou času, kdy tento úder z nitra země největší turecké město, bývalé sídlo byzantských císařů a osmanských sultánů, zasáhne. Podle některých seismologů by očekávané zemětřesení mohlo zabít až sto tisíc lidí. Obyvatelé Istanbulu dodnes nezapomněli na tragické události před necelými 10 lety.
"Takto dramaticky vypadala křivka zemětřesení z roku 1999," ukazuje mi děsivě vypadající čáry profesor Mustafa Aktar z univerzity Bogazici v Seizmologickém centru v Istanbulu. Právě zde se scházejí všechny informace. Po 24 hodin denně bdí u počítačů služba analyzující dostupné grafy, křivky, satelitní snímky. Když se něco děje, okamžitě se spojí se specialisty. V Turecku je 150 seizmologických stanic, varování vládě je otázkou vteřin.
"Ty pocity byly velmi silné. VVše v pokoji začalo jezdit zleva doprava a zpět. Bylo to v noci, postel putovala po pokoji, otřásal se celý dům. Lidé začali utíkat ven. Vypadla elektřina, nefungovaly telefony, mobily, neměli jsme kontakt s příbuznými, byl to hrozné. Lidé si pouštěli rádio. Chtěli vědět, co se děje, ale zprávy přicházely až postupně," vzpomíná na události před devíti lety pan Karaali, majitel jedné cestovní kanceláře.
"Pamatuji, že jsme zůstali venku tři dny, v parku. Báli jsme se vrátit domů, do uzavřených prostor. Postupně jsme se dozvídali, kolik obětí si zemětřesení vyžádalo. Dodnes si vybavuji hrozný pocit, který se nás tehdy zmocnil." Představa blížící se přírodní pohromy je pro pana Kaaraliho noční můrou.
Znepokojení vědců roste. Podle profesora Aktara je celé Turecko jednou z nejaktivnějších seizmických oblastí. Leží na největším tektonickém zlomu. "Víme, že velký otřes přijde a bude velmi blízko Istanbulu. V roce 1999 zemřelo na 20 tisíc lidí, protože byla zasažena silně obydlená oblast. A teď se čeká, že ohnisko bude ještě blíže, nějakých 16 kilometrů od města. Nejhorší scénář mluví dokonce o otřesech síly 7,6 stupně Richterovy stupnice. Jde o 16milionovou aglomeraci, takže může jít o katastrofu apokalyptických rozměrů," varuje profesor Aktar.
Katastrofou možná podobnou zemětřesení z roku 1509. Záplavy a týden trvající otřesy byly tak ničivé, že dobové kroniky mluví o "malém posledním soudu". V zemi se otevíraly praskliny, městské zdi se hroutily, zřítily se i všechny minarety. Nejproslulejší stavbu, chrám Aya Sofya (Haghia Sophia) poškodily otřesy hned několikrát.
"Moderní stavby, výškové budovy, mosty, tunel pod Bosporem jsou konstruovány bezpečně, počítá se s riziky. Platí pro ně nejpřísnější předpisy," říká profesor Aktar. "Problémem jsou budovy ze 60., 70. let. U nich se nedodržovaly technologie. Ty zemětřesení nemohou odolat," doplnil.
Vědci už několik let bijí na poplach. Tvrdí, že vláda navzdory velkému riziku nedělá dostatečně dost. "Náklady na rekonstrukci budov v nejzranitelnějších oblastech jsou ale tak finančně náročné, že se na nich nemůže podílet jen vláda a státní rozpočet. Aby to k něčemu vedlo, musí se na tom podílet celá společnost," soudí Mustafa Aktar.
Vědci po celém světě usilovně pracují na tom, aby prognózy byly co nejpřesnější. "Bohužel zatím nikde, ani u nás, v USA nebo Japonsku, nejsme schopni říct, kdy den D nastane. Jenom víme, že přijde. Ale i to je dobře vědět," soudí profesor Aktar.
Ptáte-li se místních, strach ze zemětřesení přizná každý. Co se s tím ale dá dělat? Zrovna tak nás může porazit auto nebo potkat nějaká vážná choroba, dodávají. A přestěhovat se? Vždyť Istanbul je zdrojem více než poloviny turecké ekonomiky. Ročně tam směřují desetitisíce chudých venkovanů. A jejich domovem jsou často ubohé příbytky postavené bez jakéhokoli stavebního povolení.
