Italské včely to nemají jednoduché

Znám jednoho včelaře v Podještědí, který chodí mezi své včelky bez sítě, bez rukavic, jen tak a zvedá a prohlíží plástve hemžící se chlupatým hmyzem, jako by nic. Pokaždé se mne zeptá, jestli si nechci plástev podržet. Stačí, když se mi nebudou třást ruce, pak se nemusím bát žihadel, protože jeho včelky jsou prý hodné. Prozatím jsem to nezkusila. Určitě by se mi ruce roztřásly. Včely prostě nemusím, ale zato med, to tedy ano!

Ochutnali jste někdy med z květů planiky obecné? Je hořký. Silně voní, zprvu je sladký, ale pak převládne na jazyku aromatická a výrazná hořkost. Anebo víte, jak se má ochutnávat med z květů pomerančovníků? Musíte ho ochutnávat třikrát za sebou, protože poprvé cítíte pouze nepříliš sladkou chuť, podruhé ucítíte i vůni, ale teprve potřetí vaše chuťové buňky ucítí sladké květnaté aroma a vůni květů pomerančovníků v plné síle. (Ostatně v poslední době je v módě v italských barech podávat ke kávě místo cukru i med. Já to dělám už léta a takové espreso má úplně jinou chuť.)

Vždycky jsem se domnívala, že mezi italskými a českými včelami nemůže být žádný velký rozdíl, ale on tu je. Sicilské včely se například stěhují několikrát do roka. Neznají téměř zimu, ale zato mají spoustu jiných problémů a jsou proto asi nervóznější. Natolik, že když jsem byla v Trapani a foukal silný teplý africký vítr scirocco, podívat se na úly nepřipadalo v úvahu, protože včely byly příliš agresivní. Kdo by se divil?

Proč jsou tak nervózní, na to jsem zeptala pana Pietra, šéfa malého družstva, které vyrábí až 200 metrických centů biologického medu za sezónu. "Včely mají teď špatné období. Už třetí den fouká silný scirocco. Vysušuje všechno i nektar květů a včely nemohou vyletět na pastvu. Víte, ony ráno pošlou z každého úlu pět nebo deset včel, aby se podívaly, jaká je situace a když se vrátí s prázdnou, nevylétnou, šetří síly. Teď máme už třetí den scirocco, ale před tím jsme měli čtyři dny studeného maestrálu, teploty nevystoupily nad 15 stupňů a to také včely nelétají. Je to neobvyklé počasí, pořád se střídá chladno a teplo a pořád fouká vítr. Včely trpí klimatickými změnami, stejně jako my a věřte mi, ty klimatické změny jsou horší než včelí nemoci. Proti těm víme, co dělat, ale proti počasí....."

Pan Pietro vede v Trapani malý obchod, který se podobá spíše skladu, protože od podlahy ke stropu je zavalený krabicemi se sklenicemi medu připraveného na expedici do celé Itálie. Za pultem je pouze malá police, na které jsou vystaveny malé skleničky s medem na ochutnání. V květnu tu má jen tři druhy: med z bodláků, divokého tymiánu a z květů pomerančovníků. Za první místností je ale další, mnohem větší, kde se v přítmí leskne nerezová ocel moderních medařských strojů. "A jak je to s tím cestováním?" ptám se. "Prý nakládáte včely i s úly na kamion a vozíte je trajektem i na sicilské ostrovy..."

"Musíme je stěhovat, kvůli pastvě. Na podzim je stěhujeme na ostrov Marettimo, kde kvete vřesovec, rostlina vysoká skoro jako člověk a v prosinci začíná kvést divoká rozmarýna. Ta kvete až do března a v poslední době, víte, počasí se hrozně změnilo, i v dubnu. Pak se stěhujeme sem na pevninu, do velkého citrusového sadu. My pouštíme včely za medem a ony za to opylují stromy majiteli těch 40 hektarů citrusového sadu. Když skončí pastva na pomerančovnících, převezeme je do dvou přírodních rezervací, kde se pasou na bodlácích - je to velmi sladký med. A nakonec je převezeme zase na ostrov, na Favignaně, kde kvete divoký tymián. Kdysi tady bylo spousta zón s divokým tymiánem, ale teď už zůstala jen Favignana. Před lety jsme vozili včely také na pobřeží k Mazzara del Vallo. I včelaři z Favignany tam vozili pást svoje včely na plachetnicích, protože tam tymián kvetl dříve než jinde. Jenomže on je tam výborný tuf a ten se teď rozemílá na zeminu pro skleníky. Lidé neberou ohled na přírodu, chtějí všechno zpeněžit. Takže nám zbyl už jen málo obdělávaný ostrov Favignana a hornaté okolí Modiky, kde se pásly včely na tymiánu už ve starověku."

Jak vidíte, italské včely vedou dosti hektický život, ale ten med, ujišťuji vás, ten je fantastický.

autor: vlu
Spustit audio