Modrá mešita - místo, kde má spočívat jeden ze zakladatelů islámu

Doba, kdy by se Afghánistán stal turistickou destinací, je nejspíš stále ještě daleko. Tato země přitom má co nabídnout. A to nejenom nekonečné hory, ale místa s prastarou historií. Jedním z nich je i čtvrté největší město Mazar-e-Sharif ležící na severu země.

Prostranství před mešitou je plné holubů. Svatyni v centru Mazar-e-Sharifu neustále zaplňují davy poutníků. Vyfotografovat se při krmení zdejších holubů je vyvrcholením pouti do svatého místa. Tady se scházejí rodiny se svátečně oblečenými dětmi i divoce vyhlížející vousáči. Modrá mešita neboli svatyně Hazrat Ali je pro muslimy místem mimořádného významu. Mnozí věří, že právě tady, a nikoliv v iráckém Nadžafu má být pohřben čtvrtý chalífa, tedy nejvyšší imám, Ali. Bratranec a zeť samotného proroka Mohameda.

"Tělo Alího odpočívalo dlouho v Nadžafu. Potom je ale jeho příznivci, jeho vojáci islámu přenesli sem do Afghánistánu. Uložili je na tajném místě. Místo bylo zapomenuto, ale pak se stal zázrak," vypráví mi Wahid.

Jedné noci se totiž místnímu mulovi zdál sen, ve kterém mu samotný Ali bin Abi Talib vyjevil, že byl tajně pohřben nedaleko Balchu, starobylého města na hedvábné stezce. Sultán Sanjar vyslal posly, aby místo posledního odpočinku Alího našli. Po usilovném pátrání objevili jednoduchou hrobku, v ní tělo, které pět set roků po smrti vypadalo jako živé. Zázrak začal psát dějiny města Mazar-e-Sharif.

"Hrob objevili ve vesnici Khwaya Chairan. Sultán Sanjar zde nechal postavit první mešitu. Do jejího okolí se začali stěhovat lidé z dalekého okolí. Z Uzbekistánu, Turkmenistánu. Buchary ... z vesnice Khwaya Chairan se stalo město Mazar-e-Sharif, což v překladu znamená svatyně nebo hrobka vznešeného," vysvětlil historii Wahid. Do té doby bezvýznamná vesnice se rozrůstala, až daleko přerostla nedaleký prastarý Balch počtem obyvatel i významem. Středobodem města je i dnes rozsáhlá mešita z 15. století se zdmi zdobenými ornamenty z převážně modrých kachlíků.

Historie města Mazar-e-Sharif se ale nezastavila. Naopak. Nedávné dějiny prošly městem s nebývalou krutostí. Během sovětské invaze byl vojenskou baštou. Když na začátku 90. let Rusové odešli, sever Afghánistánu i samotné město Mazar-e-Sharif byly oázou klidu. V panství velitele uzbeckých ozbrojenců Dostuma se platilo dokonce vlastními penězi. Moc Talibanu sem nesahala. Až do srpna roku 1998.

"Když přišel Taliban, to bylo to nejhorší období. Nutili nás nosit plnovous, chodit z mešity do mešity. Hlavně nebyla žádná práce. Když jsem ukázal svůj vysokoškolský diplom z Československa, neuznali mi ho, protože jsem studoval v zemi, kde nejsou muslimové," říká Karim, bývalý student v Bratislavě.

I když po sobě nechala tisíce mrtvých, nebyla vláda Talibanu nad Mazar-e-Sharifem dlouhá. V listopadu roku 2001 bylo prvním městem, které se přidalo na stranu Afghánské severní aliance a Taliban vyhnalo. Místem největších oslav se stala právě mešita Harzat Ali. Na novoroční oslavy Nauroz, které Taliban zrušil jako neislámské, se do Modré mešity sjel jeden milion lidí.

autor: jma
Spustit audio