Není to veselé místo, ale želvám pomáhá přežít

Lampedusa není ten nejižněji situovaný italský ostrov, ale je blíž africkému břehu než Itálii. Lampedusa je malý ostrov, takový kus plochého kamene, který se najednou vynořil z mořských vod. Až do poloviny 19. století nebyl trvale obydlený, ale lodě se tu zastavovaly na cestě po Středozemním moři celá tisíciletí. Dnes má Lampedusa sedm tisíc obyvatel a kromě krásných pláží, na kterých se můžete koupat celou zimu, kromě majáků a přístavu, má také největší želví nemocnici WWF v Itálii.

Poprvé v životě jsem si podržela velkou mořskou želvu. Je to divný pocit, ten tvrdý krunýř a v něm pohyblivé silné želví tělo. Bioložka Daniela Fregi ji vytáhla z jedné kádě z umělé hmoty na dvorku. Bylo půl sedmé večer a byla už tma a fotografovat želvy na dvorku nešlo, protože blesk fotoaparátu by je oslepil.

Z deseti velkých nádob bylo šest obsazeno. V každé jedna želva. Pět bylo po operaci, šestá se přidusila v rybářské síti a podle toho, že nešla ke dnu, držela se při hladině, byla na tom dost špatně. Na Lampeduse mají želvy sice jedno místo, kde mohou klást vajíčka, ale ne každý rok se želvičky vylíhnou. Na Lampeduse je na líhnutí chladno. Ale stejně je zde největší želví nemocnice. Vede ji bioložka Daniela Fregi. Jelikož ale vedení nemocnice je pouze dobrovolná neplacená činnost, učí matematiku na místní střední škole.

"Musíme si na sebe vydělat - tedy v létě získáváme dary od návštěvníků, kterých je naštěstí hodně - 15 až 20 tisíc. Z těch pak platíme léky a zařízení. V létě je tu více dobrovolníků, ale v zimě zůstávám jen já," vypráví paní Daniela, která právě rentgenovala malého psa, který vypadl z okna. Zlomil si nějakou kost a majitelka s ním musí teď na Sicílii, protože na Lampeduse veterinář schopný psíka léčit není. "Naštěstí tu máme andělské strážce například v podobě profesora Antonia Di Bello z veterinární fakulty v Bari, který naše želvy operuje, když to potřebují. A další veterináře z různých koutů Itálie, kteří, když to potřebujeme, přijedou a odoperují zvířata," řekla bioložka.

Mořským želvám hrozí vyhynutí a vinu nese člověk, samozřejmě. Turistický ruch okupuje pláže, kde želvy mohly klást v klidu vajíčka, želvy se chytají do rybářský sítí, zraňují je často smrtelně lodní šrouby turistických plavidel, ale o život je připravuje i lidský odpad končící v moři.

"Nejčastěji musíme operovat želvám zažívací trakt. Musíme vytahovat velké, deseticentimetrové i větší rybářské háky anebo metry rybářských vlasců, ale také igelitové sáčky, které si želvy spletly s medusou. Takový sáček, když je neudusí, nedovolí jim přijímat potravu," vysvětlila. V želví nemocnic na Lampeduse veterináři vymysleli novou enodskopickou metodu a nemusí už otvírat spodní část krunýře. Želvám pak stačí dva týdny k uzdravení.

V nemocnici bylo pět operovaných želv. Čtyři prodělaly právě takový typ operace zažívacího traktu. Páté musela být amputována noha. Přes amputaci končetiny, právě tahle želva byla nejživější. Mnoho želv umírá v rybářských sítích. Když totiž želva uvázne v síti, nemůže vyplavat na hladinu, aby se nadechla. "Vydrží bez nadechnutí 40 minut, v zimě i hodinu, ale pak se prostě potřebuje nadechnout vzduchu, stejně jako delfín po deseti minutách nebo velryby po jedné hodině," přiblížila Daniela Fregi.

Ale právě rybáři mají dneska velké pochopení pro ochránce želv. Když jim skončí želva v síti, buď se sami zastaví na Lampeduse, nebo upozorní kapitanát a želvy se do nemocnice dostanou na palubě strážních člunů.

"Z přibližně 300 želv, které končí ročně v nemocnici na Lampeduse, 200 obvykle potřebuje chirurgickou operaci a z nich se jich nejméně 190 může vrátit do moře. Ale zachránit 200 želv ročně, to je velice malé číslo pro celé Středomoří, i když další želví nemocnice v Itálii zachrání další. Ale v poslední době projevily zájem o náši metodu operace želv například centra pro ochranu mořských želv v Turecku a Tunisku - ve Středomoří se nám rozvíjí výborná spolupráce," posla současnou situaci Daniela Fregi.

Mimochodem, v nemocnici želvy jedí ryby kupované v rybárně, ale v moři jedí například medusy, což moři dělá dobře, kalamáry - ta jim chutnají strašně moc, mořské ježky - ty sní i s bodlinkami, hvězdice i chaluhy.

Letos je želví nemocnice na Lampeduse v zimě poněkud opuštěná naposledy, doufejme. V blízké době by měla být realizována nová struktura, kde bude místo i pro studenty veterinářství, aby zde mohli studovat i pomáhat, protože operovaným želvám se musí podávat antibiotika, kontrolovat voda, která nesmí být ani příliš teplá, ani příliš studená, musí se kontrolovat, jestli se želvy potápějí, protože když se nepotápějí vůbec, znamená to, že nejsou v pořádku a tak dále. Přijmou s otevřenou náručí každého, kdo chce pomoci.

autor: vlu
Spustit audio