Vítejte u královského dodavatele pralinek!
Jestli něco proměnilo Belgii, je to určitě kakaový bob. No uznejte sami, cožpak je možné představit si tuto malou přímořskou zemi bez obchůdků s čokoládou a pralinkami, tak typickými právě pro Belgii? Do jednoho takového obchůdku vás zavede Pavel Polák. A prý to nebude jen tak ledajaký obchod. Pralinky, které tam vyrábějí, putují přímo na stůl k samotnému belgickému králi.
Dobrá čokoláda se prý pozná podle toho, že když ji lámete, měla by pěkně nahlas prasknout. To je to nejdůležitější, co bych jako laik měl znát o čokoládě. Řekl mi to Michael Louise Anderson, menší zakulacený chlapík v bílé kuchařské kazajce, značně upatlané od čokolády. Jsme v jednom bruselských krámků, kde Michael pracuje jako designer pralinek a tvůrce nových příchutí. Je to cukrář specialista s dvacetiletou praxí.
Říkám si, že když někdo pracuje denně s čokoládou a denně ji ochutnává, musí ji mít někdy doslova a v přeneseném slova smyslu plné zuby. "Je docela těžké čokoládu nejíst, když pracujete v takovém podniku jako já. Ale já čokoládu zbožňuji. Nejvíc mi chybí, když jsem na dovolené. Musím se ale přiznat, že vůni čokolády už nevnímám. Až vejdete do obchodu, řeknete si: Hmm, to voní. Ale já už to tak nevnímám," uvedl Michael.
Měl pravdu. Vůně byla tak silná, že by se snad každému milovníku čokoládových dobrot dělaly mžitky před očima. Prostě všude samé pralinky různých tvarů, barev a vůní. Pralinek je prý mnohem víc a způsobů, jak je vyrobit, také. Ale konec konců nezáleží, jak pralinka vypadá, ale hlavně, jak chutná. A chuť, to je ostatně Michaelova silná parketa.
"Jak udělat novou příchuť? No, víte, nápad většinou přijde, když ho nehledáte, jste na dovolené někde v cizině a tam třeba ucítíte něco výrazného. Jdete na tamní trh, koukáte na místní potraviny a koření. Důležité je cestovat a nechat se inspirovat. Tak třeba existuje i čokoláda z wasabi. Wasabi je hořčice z Japonska. Mně osobně to moc nechutná, když se ale podíváte do minulosti až k Aztékům, dozvíte se, že tam se čokoláda podávala s chilli. To je skutečně fantastická chuť. Přimícháte trochu chilli do čokoláda a pak ucítíte to úžasné aroma," nechal nahlédnout do tajů výroby čokolády Michael.
O tom by prý mohl vyprávět hodiny, že se dá smíchat s čokoládou cokoliv. A že to chutná, potvrdil Michael svou vlastní invencí. Podal mi malé kuličky s tekutou karamelovou náplní. Uvnitř jsou prý malé krystalky soli. Prý to oživí chuť karamelu. Nevím, pralinka chutnala parádně a sůl jsem necítil. A tak to má asi být.
Šéfcukrář Michael pracuje v rodinném podniku Vitamer. O tom, že jeho chuťové krace úspěch mají, není pochyb, jinak by si belgická královská rodina nevybrala ze 172 tun pralinek, které se ročně v Belgii vyrobí, právě ty od Vitamera. Je totiž výhradním královským dodavatelem. Na kvalitě prostě záleží.
