Němci na film o atentátu na Hitlera hledí s nedůvěrou

O odporu německého obyvatelstva proti hrůzovládě nacistů se všeobecně soudí, že byl velice slabý nebo prakticky žádný. Nový film hollywoodské provenience Operace Valkýra teď světu připomíná, že protihitlerovský odboj v Německu přece jen existoval. U našich západních sousedů se pak znovu rozproudila živá debata o vnímání spiklenců kolem hraběte Stauffenberga, kteří se pokusili vůdce Třetí říše odstranit. Německá veřejnost tyto dnešní hrdiny dlouhá léta zavrhovala.

Denacifikace mohla v Německu po válce běžet na plné obrátky, ale uvnitř zůstávali lidé stejní. Odboj z vlastních řad vůči nacionálnímu socialismu byl stále považovaný za něco nepatřičného, za zradu společné myšlenky. Protože ale doba byla jiná, o tématu se tak alespoň nemluvilo. O uctívání osob, jako byli Claus Schenk, hrabě Stauffenberg nebo sourozenci Schollovi, ale nemohla být zpočátku řeč. A tak například ještě v polovině padesátých let lidé v referendu odmítli pojmenovat po hraběti Stauffenbergovi jednu z nových škol.

"Stará nacionálněsocialistická vyobrazení zbabělců a zrádců působila ještě hodně dlouho. Vdovy po spiklencích popravených v souvislosti s atentátem z 20. července 1944 musely například až do šedesátých let bojovat o nárok na vyplácení vdovských důchodů. Nebo si představte, že příslušné rozsudky nacistického Lidového soudu byly zrušeny až v roce 1998. Verdikty válečného soudu pak ještě později. Některé rozsudky za trestný čin takzvané válečné zrady musejí být individuálně rušeny dodnes," přibližuje málo známou kapitolu německého vyrovnávání se s nacismem historik Johannes Tuchel.

Ten šéfuje berlínskému Památníku protinacistického odporu a je pravděpodobně největším současným německým znalcem problematiky Stauffenbergova pokusu o převrat. V souvislosti s událostmi 20. července úmyslně nepoužívá výraz atentát, protože puč měl podle něj i svou výraznou civilní stránku. Najdou se i tací, kteří mají s terminologií rovněž problém, ale z úplně jiného důvodu.

"Výraz Hitlerův atentátník není v případě plukovníka Stauffenberga prostě správný. To by musel být v okamžiku výbuchu přítomen v místnosti. Takhle to byl prostě jen atentátník. Na frontě při setkáních s vojáky bylo přitom nesčetně příležitostí vůdce odstranit. Nikdo to ale neudělal," řekl před časem v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas někdejší Hitlerův bodyguard Rochus Misch.

"Když jsem ještě chodil do školy, tak jsem o nějakém atentátu na Hitlera nikdy neslyšel. Bylo to téma, o kterém se mlčelo. Až v posledních letech se mu věnuje větší pozornost. Proč, to nedokážu říct," přiznává mi jeden z Berlíňanů, který druhou světovou válku už nezažil. Hollywoodské zpracování Stauffenbergova činu si prý rozhodně nenechá ujít.

"Myslím, že není vůbec důležité, kdo film natočil, ale jestli se jakž takž držel pravdy. U hraného snímku musejí mít autoři prostor si něco přimyslet, nějakou love story a podobně. Možná Američané nabídnou na celou věc jiný pohled," dodal.

Podle profesora Guido Knoppa, který pracuje pro televizi ZDF, by milovníci historie neměli k americkému filmovému zpracování Stauffenbergova atentátu přistupovat s příliš velkým očekáváním. Snímek ale prý svůj pozitivní efekt mít může.

"Hraný snímek s Tomem Cruisem podléhá zákonům kinematografie. Takže je to v pravém slova smyslu Mission Impossible 4. Zásluha tohoto filmu ale spočívá v tom, že v Americe i jinde ve světě šíří informace o tom, že nějaký protihitlerovský německý odboj vůbec existoval. My Němci ale u takovýchto témat potřebujeme větší autenticitu," vysvětlil historik.

Johannes Tuchel je skeptický, že by filmová Operace Valkýra příznivě ovlivnila chápání této etapy německé historie. "Kdo se o německém odboji dozví poprvé z tohoto snímku, tomu asi po čase jméno Stauffenberg už nic neřekne. Po pár měsících si dotyčný možná vzpomene na Toma Cruise. Zda si ale vybaví Stauffenberga, jakého hrdinu v tom filmu vlastně Cruise hrál a v jakém prostředí se příběh odehrával, o tom mám tendenci pochybovat. Pozoruji teď u filmařů trend, kdy k líčení střetu mezi dobrem a zlem používají kulisy nacionálního socialismu."

autor: Jiří Hošek
Spustit audio