Jak Fidel Castro zruinoval belgické krajkaře

Přestože si belgické krajky dnes kupuje jen málokdo, mají stále světové renomé. A některé z nich i pozoruhodné příběhy. Ten následující je dost neobvyklý, protože v něm svou roli sehrál i kubánský diktátor Fidel Castro.

Před padesáti lety zvítězila na Kubě revoluce. V lednu devětapadesátého roku vstoupila do Havany povstalecká vojska vedená Fidelem Castrem. Generál Fulgencio Batista, který na Kubě vládl tvrdou rukou, uprchl z ostrova. A Kubánci v očekávání lepší budoucnosti vítali osvoboditele Castra. V Evropě z toho ale radost nemělo nejméně patnáct lidí. Udělejme na tomto místě střih - v prostoru i čase.

Jsme v přítomnosti, v hlavním městě Belgie - v centru Bruselu, ve staré pasáži Svatého Huberta. Jsou tu vybrané obchody s oblečením a také, pochopitelně, s pralinkami. Příběh jedné dost nezvyklé bruselské krajky, který vám chci vyprávět, začíná právě tady.

Vypadá to zde jako na zámku nebo možná jako v obývacím pokoji nějaké postarší dámy. Všude samé krajky. Za pultem stojí Serge Everaerts. On sám se prý v krajkách narodil. Tato paličkovaná textilie ho provázela celé dětství. Není se čemu divit, vždyť obchod s krajkami je rodinný podnik, který vedou už po tři generace.

Je tu i krajka, kterou ukazují do roka tak jednou dvakrát. Víckrát ne. Je sedm metrů dlouhá a dva metry čtyřicet široká. Je to prý poslední krajka takových rozměrů, která se v Belgii vyrobila. Patří na stůl jako ubrus.

"Není tak stará. Tahle krajka byla vyrobená pro Batistu, když byl ještě kubánským prezidentem. Trvalo to dva a půl roku, než byla hotová. Pracovalo na ní patnáct krajkářů z celé Belgie. A když ji dokončili, Batista už prezidentem nebyl," přiblížil historii díla Serge Everaerts.

Tady se nám osud krajky spojuje s kubánskou revolucí. Fidel Castro si na krajky nepotrpěl a dílo belgických krajkářů odmítl přijmout. "Bylo to strašné, protože krajkáři dostávají peníze až poté, co odevzdají krajku. Představte si to, oni nedostali peníze za 2,5 roku práce," postěžoval si Serge Everaerts.

Rodina Everaertsových tehdy na začátku šedesátých let krajku koupila. Spíše z lásky ke krajkám, než že by potřebovali tak velký ubrus. Jakou hodnotu má tato obří krajka dnes? Poslouchejte dobře: 200 tisíc eur, tedy více než 5,5 miliónu korun. Je to tedy něco jako rodinný poklad? ptám se Serge.

"Ano, je to rodinný poklad. Já bych spíš řekl, že je to rodinná tragédie," dodal. Protože takovou krajku si dnes koupí opravdu jen málokdo.

autor: Pavel Polák
Spustit audio