Chata, k níž nevede žádná cesta
Turistické chaty ve slovenských horách jsou proslulé také tím, že na ně zásoby dopravují nosiči. Ty nejznámější boudy najdete ve Vysokých a Nízkých Tatrách. Ovšem jedna taková stojí i na Velké Fatře. Jmenuje se Chata pod Borišovom a postavil ji za první republiky Klub československých turistů. Chata leží přímo na hřebenové trase, a proto patří mezi vyhledávaná útočiště v každém počasí.
"Je dost sněhu, ale před třemi lety bylo víc," říká Pavol, nastupuje do vázání a projíždí kolem turistického rozcestníku, který mu nesahá ani po kolena. Z čerstvého prašanu vykukuje pouze cedulka Chata pod Borišovem - 1265 metrů nad mořem. "Vyjedeme ještě na Ploskou a pak zpátky na čaj na chatu a domů," dodává Martin.
Chata pod Borišovom je jediná na Velké Fatře, kam nevede cesta. Kvůli sněžení už pár týdnů nepracují sluneční panely, a tak světlo dávají petrolejky a krb. U něj se hřeje další skupinka, na stole krájí slaninu a zapíjí domácí kořalkou. "My tu nepřespáváme, jsme místní, ale tohle je určitě nejkrásnější chata," říká Mária a její přítel Peter doplňuje: "Před deseti lety takhle dobře nevypadala."
Chata má nízký strop, stěny pokrývají fotografie z hor, starodávná horolezecká výzbroj, hrnky z babiččiny kuchyně a výzdoba prozrazuje pečlivou ženskou ruku. Ovšem chatu si před devíti lety pronajal svérázný horal Stano Arendáš, aby si splnil svůj sen. "Vždycky jsem miloval život na horách, chtěl jsem tam žít a pracovat pro horskou službu. Tohle všechno se mi před lety podařilo," svěřil se.
Teplo rozvádí po chatě horký vzduch z krbu, v zimě teče voda jenom v kuchyni a do chaty se vejde na nocleh 18 lidí. Chatař Stano zdůrazňuje, že prvorepublikoví stavitelé pečlivě vybírali místo pro chatu tři roky. "Měřili proudění vzduchu, spád vody, sledovali směr lavin a postavili ji na dokonalém místě. "To byli páni turisti!" pochválil tehdejší stavitele Stano.
Místní kuchyně je proslulá možná i proto, že chatař není líný nanosit z údolí 300 kilogramů zelí, na chatě ho naložit a vařit poctivou zelňačku. Na tu se chystá i parta z Karviné, která tady pravidelně končí túru po Velké Fatře už 30 let. "To se nedá srovnat s minulostí. Pokoje jsou obložené dřevem, solidní postele a už se tu ani nebojím požáru", směje se Magda s běžkami v ruce.
Na chatě není signál, a tak se zájemci o přespání musejí domluvit esemeskou nebo to zkrátka risknout. Chatař Stano si ale nestěžuje. "Kdo pořád naříká, tomu mají chatu sebrat," dodal.
