Tibeťané žijí hudbou
Mohlo by se zdát, že Tibeťanům dnes nemůže být do zpěvu. V těchto dnech si připomínají padesáté výročí krvavě potlačeného protičínského povstání a mezi Pekingem a indickou Dharamsalou, sídlem tibetské exilové vlády, se rozpoutalo další kolo názorová přestřelky. Opak je ale pravdou. Tibeťané totiž hudbou žijí a mají také písně pro všechny životní situace.
Z nádvoří hudební školy je výhled do dalekého okolí. Čtyři desítky mladých mužů a žen jsou ale zcela pohrouženy do sebe a zpívají staré tibetské písně. Pro potomky uprchlíků, kteří před padesáti lety utekli před čínskou invazí, představuje hudba jedno z mála pojítek se starou vlastí.
"Většina písní opěvuje duchovní vůdce, krásu krajiny, ale výjimkou nejsou ani písně o lásce. Hudba hraje v našem každodenním životě významnou roli," říká Tenzing Laksam, ředitel Tibetského institutu krásných umění v Dharamsale.
Tibetská hudba může někdy uším Evropana znít jako změť zvuků, kde si každý hraje, co se mu zlíbí. Není to ale pravda. Každá skladba má svá pevná pravidla. Naučit se je může být velmi složité. Melodie se totiž po staletí jen tradovaly, jeden hudebník se učil od druhého.
"Pokud píseň neznáte, neodhadnete její rytmus, jak rychle ji máte hrát. Nejprve se tedy musíte zpaměti naučit melodii. Trvá to dlouho. Navíc s rytmem je to u starých tibetských písní složité. Nemají vlastně žádné pauzy, dokud měl zpěvák dech, tak zpíval. Na Západě se prostě naučíte noty a podle nich zahrajete jakoukoliv novou skladbu, to u tibetské hudby není možné," vysvětluje nástrahy tibetské hudby Samtend, umělecký vedoucí Institutu, kde se dnes připravují mladí tibetští hudebníci.
Hlavním námětem tibetské hudby je, jak jinak, buddhismus. Právě písně byly v minulosti důležitým prostředkem, jak prostým lidem vysvětlit složité filozofické souvislosti tohoto složitého náboženství. Jedním z příkladů je lhamo - celodenní pásmo hudby a tance s maskami, které vypráví příběhy z dávných časů.
"Lhamo vymyslel duchovní vůdce Tangton Gelpo ve 14. století. Hlavním poselstvím byla propagace buddhismu," vysvětluje Tenzing. Časy se mění. V okupovaném Tibetu dnes Číňané používají lhamo k propagaci komunistického režimu.
Ale ani Tibeťané nezůstávají pozadu. V exilu se zrodil nový druh písní, které tibetská hudba dosud neznala - vlastenecké pochody. Vypravují o tibetských mučednících, o čínském útlaku i o návratu do staré vlasti.
