Ulice Štrasburku ovládly běsnící gangy

Evropa prožila nedávno několik summitů: nejdřív v Londýně, pak na dvou březích Rýna a nakonec v Praze. Nejpokojnější byly protesty proti těmto schůzkám u nás. Ve Štrasburku naopak hořel hotel, létaly molotovovy koktejly a dlažební kostky, policie zase odpovídala slzným plynem a gumovými projektily. Pokojný protest proti válčení a NATO se tak v hustém dýmu jakoby ztratil.

Policie uzavřela politiky na summitu NATO do pečlivě střežených bezpečnostních zón, aby se k nim nikdo nedostal. Víc než helikoptéry tam bylo slyšet zpívat ptáky. Nejezdila tam auta, tramvaje ani autobusy. Zato mimo bezpečnostní zóny bylo rušno.

Odpůrci severoatlantické aliance uspořádali ve Štrasburku konferenci, na které vysvětlovali, proč by se mělo NATO stáhnout z Afghánistánu a nebo se úplně rozpustit. V sobotu pak měl Štrasburkem projít velký mírový pochod.

"Nejsme spokojeni s tím, kudy nám chtějí dovolit jít, proto do poslední chvíle vyjednáváme. Ale povolení máme," řekla nám jedna z organizátorek protestů Arielle Denisová. Nakonec se nedohodli. Jisté bylo jedině to, že se sejdou v parku na ostrově na Rýnu. Po celém městě se vytvořilo několik menších protialiančních průvodů.

Na jednom z nich poskakovali šašci, mezi nimi punkerka rozdávající sendviče a vodu a radikálnější část pochodu slibovala, že bude bojovat. Z místa, kde se jeden mírový průvod zastavil, najednou bylo vidět hustý černý kouř - bylo ho tolik, že si člověk těžko představil, že skutečně patří k protestům. Ale když jsem pak potkával cestou buldozery, vodní děla, pojízdné zábrany, na řece policejní čluny a řady mikrobusů s těžkooděnci, bylo jasné, že se asi opravdu něco děje.

Zmatku mezi organizátory i mezi policisty totiž využily i organizované pouliční gangy, které si informace o místě útoku předávají sofistikovaně - třeba přes internet. Mají dokonce i vlastní zdravotnickou službu. A bylo vidět, že bude potřeba.

Odpůrci NATO zapálili hotel Ibis, hoří také německo-francouzská celnice. Policie následně vytlačila demonstranty na prostranství, kde se původně srocovali. Policisté proti davu použili slzný plyn, ale z druhé strany také létala pyrotechnika. Nad touto částí města se vznášel hustý černý dým. Obyvatelé Štrasburku jsou rozhořčení, tvrdí, že policie je vůbec nechrání.

"Policie přišla pozdě," zlobili se místní. "Mohli čekat, že se tady něco stane. Nedaleko od celnice se totiž radikální skupiny především černě oděných protestujících sešly - a nebyli to jen Němci a Francouzi. Navíc k místu nejostřejšího střetu dorazil chvíli poté další pochod, tentokrát klidnější. Nikdo z policie nedokázal stovky lidí už dříve na cestě zastavit a odklonit je jinudy."

Je těžké v tomto prostředí v klidu a pokojně demonstrovat, zvlášť když na místo přijedou i skupiny, které mají jediný cíl - ničit. "Tyhle radikální skupiny diskreditují a ničí naše mírové poselství," říká organizátorka Arielle Denisová.

Manželský pár ze Štrasburku, který přišel demonstrace okouknout, tvrdí, že radikalizaci protestů chápou: Jak jinak se dá demonstrovat proti aroganci moci a politiků, kteří rozhodují o tom, že i Evropa bude posílat vojáky zabíjet do Afghánistánu? "Ve francouzské televizi nebylo o protestech a o jejich motivech ani slovo," zlobí se sportovně vyhlížející manželé.

Žijeme ve zvláštním světě. Jako by někdy média víc než poselství Baracka Obamy zajímalo to, zda Michelle Obamová měla punčochy a co a kde si dali Obamovi k večeři. Stejně tak média přinesla spíš obrázky hořícího hotelu a černých kukel vrhajících dlažební kostky, než že by řekla, co vadí demonstrantům na NATO. Poklidné a nenásilné odpůrce Severoatlantické aliance to může mrzet. Jenže zatímco punčochy Michelle Obamové by nemusely nikoho zajímat, otázka, proč se mezi demonstranty mísí organizované gangy a ničí, co jinak slouží obyčejným lidem, ta zůstává.

autor: dkk
Spustit audio