Vatikán - stát napěchovaný uměleckými památkami

Jsou místa, kam se běžný smrtelník nepodívá. Je jím i Apoštolský palác ve Vatikánu. Nabízíme vám možnost alespoň trochu do jeho útrob nahlédnout.

Zvon svatopetrského chrámu zní ulicemi nejmenšího státu světa. Pouhých 44 hektarů. Historický význam a mezinárodní vliv Vatikánu je ovšem nedozírný. Každoročně zamíří do Vatikánu statisíce turistů. Před vstupem do vatikánských muzeí stojí celoročně dlouhé fronty návštěvníků. Při nedělních papežových projevech bývá Svatopetrské náměstí téměř zaplněno.

Projít vysokou železnou branou hlídanou švýcarskou gardou v červenomodrožlutých historických uniformách se poštěstí málokomu. Té cti se většinou dostává jen hlavám států a významným osobnostem. Minulý týden Benedikt XVI. přijal prezidenta Václava Klause.

Pokyny byly striktní, pánové v tmavém obleku s tmavou vázankou včetně ponožek bez vzoru, dámy v šatech pod kolena se zahalenými rameny, protokol doporučuje i klobouček nebo jinou pokrývku hlavy, což v církvi svaté zavedl už Petrův nástupce Linus.

Nás novinářů se ujímá řádová sestra Giovanna. Okamžitě se mi vybaví, že nás provázela už před lety, kdy Jan Pavel II. přijímal Václava Havla. Vstupujeme do výtahu, i jeho interiér je zajímavý. Patří ovšem k té moderní výbavě Apoštolského paláce.

První svatostánek vybudoval nad hrobem apoštola Petra v roce 326 císař Konstantin. Během staletí se měnilo území papežského státu. Rostly další budovy. Nejmocnější vládcové tehdejšího křesťanského světa zvali do Říma nejlepší umělce své doby. Jaký to musí být asi pocit pracovat v prostředí, které je dnes jednou z nejnádhernějších galerií světa.

Čekáme v sále plném úžasných Rafaelových nástěnných maleb. Za chvíli přichází náš prezident doprovázen skupinkou vatikánských šlechticů. Postranními chodbami se poté přemisťujeme do předsálí papežovy knihovny.

Na stěnách proti sobě visí obrazy svatého Petra a svatého Pavla. Originály od Rafaela. Sestra Giovanna nám ukazuje další skvost - rukopis knihy z roku 727 s ilustracemi zdobenými pravým zlatem.

Pak už nám ale rychle začne udílet pokyny, jak se chovat, až přijde papež. Před jedenáctou svatý otec opouští soukromé místnosti ve třetím patře a míří na schůzku s českým prezidentem. Máme možnost nahlédnout do papežovy pracovny. Je vcelku prázdná. Člověk se snaží zachytit věci na papežově stole, ale oči mi opět spočinou na dalším úchvatném Rafaelovi.

Genius loci se zmocnil i našeho prezidentského páru. "Být uvnitř Vatikánu je nevšední zážitek jenom proto, kdy procházíte spoustou sálů s překrásnými uměleckými unikáty počínaje jedním z portrétů El Greca a konče krásnou knihou ilustrovanou Caravaggiem," svěřila se Livie Klausová.

"Myslím, že to manželka přesně vystihla. Sednete si a podíváte se na obraz a on je to El Greco. Tak zase vstanete a jdete si ho zblízka prohlédnout," doplnil Václav Klaus.

To už ale musíme místnost opustit a čekat do okamžiku, než nám svatý otec udělí požehnání. Pamatuji, že před sedmi lety, kdy nás přijal Jan Pavel II., jsem byla totálně nervózní, nevěděla jsem, co dělat. Papež byl tehdy už velmi nemocný, při setkání seděl. Italští novináři si klekali na koleno a líbali prsten Rybáře, symbol papežského úřadu. Já se jen krátce dotkla třesoucí se ruky nemocného muže.

Benedikt XVI. je navzdory dvaaosmdesáti rokům velmi svěží. Vítá nás s milým úsměvem, který je v kontrastu s mediálním obrazem, který je tomuto Němci přisuzován. Však se o tom budete moci přesvědčit při jeho podzimní návštěvě u nás.

autor: kls
Spustit audio