Velká politika se dělá v zákoutích teheránského bazaru
Orientální trh nemusí znamenat jen koberce, zlato a koření. Takový bazar v Teheránu patří mezi nejvlivnější instituce celého Íránu. V zákulisí obchůdků, které nám připadají tak romantické, se určují kursy měn nebo se uzavírají tajná politická spojenectví. Ostatně před 30 lety hrál bazar klíčovou roli v islámské revoluci. Ze svého vlivu tento "stát ve státě" neztratil ani dnes.
"Přicházím vždy takhle po ránu, protože za chvíli bude ve městě takový provoz, že už bych sem z domova jel o hodinu déle. Mít obchod na bazaru ovšem za to stojí. Máme tu nižší ceny, než nabízejí prodejny po městě. Obchody se tu ale hýbou mnohem víc. Za dvě hodiny tu bude narváno," svěřil se pan Matín.
Má obchod s ponožkami a punčochami. Zastihl jsem ho už po sedmé ráno, když na pultech rozkládal zboží. Právě nabízené ceny jsou hlavní lákadlo pro desítky tisíc zákazníků, kteří na bazar každý den přicházejí. I když zrovna tato paní v obchodě s nádobím má trochu smíšené pocity: "Myslela jsem, že je to tu levnější, ale zrovna vidím, že tu mají stejné ceny jako v obchodě, u kterého bydlím. Stejně se sem však vyplatí chodit. Třeba oblečení je tu daleko levnější než jinde ve městě."
Jenomže maloobchodní ceny pro drobné zákazníky nejsou to hlavní, co z teheránského trhu dělá tak vlivnou instituci. Zaujímá rozlohu asi jednoho čtverečního kilometru. A za uličkami, kudy chodí s očima na vrch hlavy místní hospodyňky i turisté, se uzavírají daleko větší obchody.
"Bazar byl už v historii neuvěřitelně důležitý," říká majitel velkoobchodu s textiliemi pan Habíb. "Tady se prolínají politické a hospodářské zájmy. Politici by byli nuly, kdyby za nimi nebyla nějaká ekonomická síla. Teheránský trh má přitom obrovský vliv na celou zemi. Tady s určují ceny, sem si vládci a politici vždy chodili pro peníze a pro podporu vlivných obchodníků. Na Západě mají podobné postavení silné firmy."
V 70. letech finanční injekce opozičním duchovním a také stávky přispěly k pádu šáha Mohammada Rezy Pahlavího. "Lidé z bazaru jsou tradičně konzervativní věřící. A tak tu mají přední ájatolláhové rozeseté styčné kanceláře, kde vybírají od obchodníků náboženské daně. Tady se tak vlastně určuje, kteří klerikové budou vlivní a kteří budou jenom skomírat," upřesnil pan Habíb.
Těžko říci, koho bazar podporoval v nedávných volbách. Uličky tu byly oblepené plakáty dosavadního prezidenta Ahmadínežáda i jeho hlavního rivala Mír Hosejna Músavího. Habíb ovšem tvrdí, že pro demokracii není propojení politiky a byznysu dobré v žádném případě.
"Zkresluje to vůli lidu. K moci se nedostávají politici podle skutečné veřejné podpory, ale podle toho, jak jsou zadobře s hlavními šíbry na bazaru," míní.
To všechno se však odehrává v zákulisí. Tajemnému světu mocných dělají fasádu úplně jiní lidé. Námezdní nosiči, kteří na zádech nebo s vozíky rozvážejí úzkými uličkami zboží do jednotlivých krámů a pak zase zákazníkům ven k přistaveným autům.
Ambice hýbat světem vlastně nemají ani obyčejní živnostníci, pro které je bazar prostě jen prostředí k obživě. Jako třeba pan Rezá, který po ránu myje chodník před svým obuvnictvím a o politice moc mluvit nechce. "Musím si tu uklidit, než přijdou lidé. Mám to tu rád. Tenhle krám jsem zdědil po otci a jednou připadne mým synům."
