Místo bačkor osedlal silnou motorku

Cruiser, chopper, bobber - to všechno jsou názvy pro různé varianty velkých motorek, které důstojně brázdí americké silnice. Právě ony tvoří asi 60 procent všech motorových dvoukolek, které se na americkém trhu prodají. Rychlé sportovní motorky nejsou ve Spojených státech poměrně tak oblíbené, jako pomalejší mohutné stroje.

Motorkáře potkáte při cestách po Americe prakticky všude. Denis Magnus je důchodce z Floridy, původně letecký mechanik. Na své hondě projíždí každé léto Ameriku od východu na západ a zpátky. Potkal jsem ho v hornickém městečku Eureka v Nevadě.

Z Floridy vyrazil s manželkou 25. června do města Branson v Missouri za známými. Odtamtud se vypravili do Tulsy v Oklahomě. Právě tam se totiž konal každoroční sjezd motorkářů asociace Goldwing Road Riders, kterého se účastní tisíce podobných nadšenců, jako je Denis.

Cestování na motorce je pro něj víc než jen záliba. Je to vlastně taková jednoduchá životní filosofie spočívající v radosti ze zážitků získaných jízdou po obrovských prostorách amerického kontinentu. Ale zpátky k Denisově itineráři.

Když s manželkou zvedli kotvy v Oklahomě, vydali se na severozápad přes Montanu, Idaho a stát Washington k Pacifiku. Podél něj na jih přes Oregon do severní Kalifornie a z ní do Nevady, kde jsme spolu mluvili. Denis o tom vypráví, jako by šlo o přejezdy z Prahy do Brna nebo Olomouce. Jde ale o tisíce a tisíce kilometrů na silnicích ve státech, s výrazně odlišným klimatem a terénem.

Zatím ujeli přes 6,5 tisíce mil, tedy přes 10 tisíc kilometrů. Jen pro představu, to je jako kdybyste jeli z Lisabonu do Moskvy a pak zase zpátky. Právě překonání těch vzdáleností je něčím, co si Denis užívá. Jeho motorka je na to zařízená.

Má šestiválcový motor, který běží velmi hladce, a může se pochlubit i zpátečkou. Kromě toho je vybavená rádiem, CD přehrávačem, vyhřívanými sedačkami a řidítky, zařízením pro komunikaci řidiče a spolujezdce a dalším vybavením, které cestování ulehčuje a zpříjemňuje. Včetně elektřinou zateplených rukavic a vesty.

Ptám se, kolik za takový stroj Denis zaplatil. Za motorku i s vozíkem přes 32 tisíc dolarů. Ale nákupní cenou to neskončilo. "Je to jako bezedná díra, do které házíte peníze," směje se Denis. "Stejně jako když máte loď. Pořád něco vyměňujete a dokupujete. Nikdy to nekončí."

Za 32 tisíc dolarů už se dá v Americe pořídit opravdu slušné auto. Nebylo by nakonec lepší jezdit po Spojených státech po čtyřech kolech, ptám se trochu provokativně motorkáře Denise. "Na motorce se cítíme svobodní. Nemáme kolem sebe skořápku jako v autě. Je to prostě úplně jiný svět, to je všechno, co k tomu můžu říct," vysvětluje Denis, americký motorkář-důchodce, který tradiční evropské představě penzisty vůbec neodpovídá.