V Landshutu se opět vdávala Hedvika Jagellonská

Po dvouměsíční cestě z Krakova vjíždí osmnáctiletá Hedvika, dcera polského krále Kazimíra IV. Jagellonského, do bran města Landshutu. Očekávají ji tisíce lidí. Braniborský kurfiřt mluví o spojení dvou slavných rodů jako o aktu boží prozřetelnosti. V majestátním kostele svatého Martina salzcburský arcibiskup oddává Hedviku s dolnobavorským vévodou Jiřím z Wittelsbachu.

Svatební oslavy trvají několik týdnů. Pivo teče proudem, dámy přihlížejí rytířským soubojům, hudba hraje, pije se a tancuje až do kuropění. "Je to moc pěkné. Na radnici se tančí, rytířské souboje se konají na louce, ale oslavy jsou náročné, proto se pořádají jen jednou za čtyři roky," říká mi kurátorka výstavy Středověké rytířství, která je k vidění v jednom z landshutských kostelů.

Středověké oslavy znovuožily v roce 1903. Tehdejší spolek Die Fördere poprvé uvedl takzvaný Průvod nevěsty. Od té doby se slavnost opakuje pravidelně. Svou dobovou věrností se původně lidová zábava stala spíše hraným historickým dokumentem. "Je to svátek, který si místní užívají," říká mi jedna z obyvatelek Landshutu.

V dobových oděvech se do hry zapojí na 2000 místních. Spolek Laudate Dominum navozuje atmosféru středověkou hudbou. Místní i návštěvníci jásotem zdraví nevěstu. Městem procházejí průvody vlajkonošů, přítomni jsou nejvýznamnější hosté. V roce 1475 vyzval nevěstu k prvnímu tanci samotný císař.

"Hedvika, nebo Jadwiga, jak se jmenovala v Polsku a dodnes jí tak říkají v Bavorech, byla velmi hezká," ukazuje mi průvodce její portrét na obrázku. Dlouhé roky byl považovaný jen za zpodobnění jakési dvorní dámy. Teprve později se ukázalo, že je zobrazením Hedviky.

Krásná Polka, mimochodem sestra českého krále Vladislava Jagellonského, měla nádhernou svatbu, o které se mluvilo široko daleko. Její další život už tak pohádkový nebyl. Jiří byl piják, záletník a hrubián. Manželku později zapudil, uvěznil na hradě Burghausen a zbavil veškerých světských potěšení.

Jedinou její radostí tak prý zůstalo sepisovaní kroniky rodu Wittelsbachů. Ta se nedochovala. Pro Wittelsbachy zřejmě naštěstí. Hedvičin osud se však během jedněch z nejokázalejších lidových slavností v Německu nijak nepřipomíná.

Město Landshut je pro středověkou svatbu jako stvořené. Štítové domy s podloubími lemující hlavní ulici Altstadt tvoří dokonalé pozadí. Na scénu dohlíží se 113 metry nejvyšší cihlová kostelní věž na světě a na skalním útesu nad městem vévodský hrad Traussnitz.

A v samém středu Altstadtu další skvost. Dvojče paláce v Mantově. Údajně nejkrásnější renesanční stavba na sever od Alp. V dokonale zachovalých interiérech můžete narazit na bohatý rodokmen dolnorakouských vévodů. Najdete zde i českou stopu. Mezi nepříliš šťastnými manželkami mocných vévodů najdete i dceru Karla IV., císaře a krále českého.

Abyste propadli kouzlu jednoho z nejlépe zachovalých středověkých měst, nemusíte čekat další čtyři roky. Svou úchvatnou atmosféru mají i tradiční trhy, které se tu konají každý pátek.