Jediná česká vinařka v kraji Champagne

Krajina kolem Champagne je jako víno samotné. Může vás překvapit. "Když se tady před několika lety jela Tour de France, přijeli sem cyklisté naprosto uvolněni s tím, že si odpočinou. Mysleli, že Champagne je hlavně rovina. Takže si jen tak popojížděli a najednou je překvapily kopce, až v nich sotva popadali dech," vysvětluje mi Martin Lorsonová z domu Louis Roederer v Remeši.

Slavné šampaňské domy sídlí buď tam, nebo v Epernay. V tomto městečku jsou ty nejslavnější značky dokonce shromážděny v jedné ulici - Avenue de Champagne.

Projíždíte-li se městem, pak narazíte na méně známé domy. V ulici Henri Martin si všimnete nejen hezké etikety se zajímavou kresbou elegantní dámy se sklenkou v ruce, ale hlavně nápisu Gonet-Sulcova. Možná už se vám to stalo. Pak vězte, že klidně můžete vstoupit dovnitř a mluvit česky.

Libuše Šulcová totiž žije v Champagni už déle než čtyřicet let. Jak se tam dostala? "Jela jsem za tetou do Roanne. Máme totiž francouzské předky z otcovy strany. Bylo to v roce 1966. Moc prostředků jsem neměla, tak jsem si chtěla přivydělat na vinobraní. Snad poprvé a naposled tam dělali reklamní kampaň, takže byli pozváni fotografové, kteří si vybrali dívku, aby s hroznem dělala reklamu. A ta dívka jsem byla já," vzpomíná Libuše Šulcová.

Na cestu do Epernay nezbyly jen vzpomínky. Vincent Gonet zaslal milé modelce fotografie. Chvíli si psali a pak už se to mělo rozhodnout. Znáte to, nejdůležitější je druhá schůzka. A mladá Libuše to tenkrát brala na tak lehkou váhu.

"Tenkrát byla výstava Tutanchamona, na kterou se mi podařilo dostat. Byla tak úžasná, že jsem na Gonety úplně zapomněla. Když už jsem byla v Paříži, tak mi známá navrhla, abychom se do Epernay jeli podívat. Její manžel nás tam vzal. Tak začala moje story v Champagne," řekla Libuše Šulcová.

Následovala svatba. Libuše se usadila v kraji Champagne a po letech práce se naučila vínu rozumět. Dá se říci, že ve své kategorii uspěla. S velkými giganty, jakou jsou Moët & Chandon nebo Mercier, se měřit nemůže. Ale to není její liga.

"Jsme rodinná firma, která se dědí z otce na syna už od Napoleona III. Když se u velkých firem třeba nedaří jedné větvi jejich holdingu, tak ji odbourají. Teď například Moet Chandon bude prodávat některé značky, které mu nevynáší, a nechá si jenom to, co mu vynáší. To si nemůžeme dovolit. Pracujeme s tím, co máme, a s tím musíme odvádět poctivou práci, jinak by od nás klienti utekli," přiblížila.

Dnes už se o vinařství starají děti. Ostatně Yan Alexander mi před chvílí ukazoval sklepy a teď v době vinobraní vysvětloval, proč je důležité, aby hrozny šly do lisu co nejdříve poté, co je přivezou z vinic. Jinak začnou usychat.

Libuše Gonet-Šulcová je bezesporu jediným českým vinařem v kraji Champagne, ale její záběr je ještě širší. Dáma se sklenkou v ruce, která zdobí každou z lahví této domény, je totiž jejím dílem. "Vystudovala jsem školu krásných umění v Troyes. Jinak jsem se tím zabývala celý život," prozradila.

A jaký je vlastně klíč k úspěchu? Jak se lze dostat mezi vinaře v tak konzervativním kraji, jako je Champagne? Jak to udělat, aby ji brali místní odborníci a vlastně jako ženu i muži? Recept na to je podle Libuše Gonet-Šulcové jednoduchý: "Neustále musíte pozorovat přírodu a adaptovat sám sebe. Je to o pozorování a o pokoře."