Vzácná čínská památka, která zůstává stranou zájmů turistů

Nikde ani živáčka. Slyšet je jen všudypřítomný hmyz a ptáky poletující nad lány cukrové třtiny. V dálce z nich občas vykoukne tou li, bambusový klobouk na hlavě některého z farmářů. Na obzoru pak vystupují střechy domků vesnice Ja-č' krčící se pod vrcholky pohoří Ta-pchan-šan.

"Pochází z doby vlády dynastie Sung a staří Číňané ho pojmenovali Ku-jüe. Jeho historie se začala psát před 800 lety. Postaven byl totiž už v roce 1213. Datum známe zcela přesně, dokládá ho i nápis vytesaný do jednoho z kamenů," říká mi 60letý pan Ču obdělávající políčko hned vedle cenné, přesto prakticky zapomenuté památky.

Ku-jüe je tedy sice o několik set let mladší než nejdéle existující most Říše středu - An-ťi - vybudovaný už na přelomu 6. a 7. století n. l. a také zvaný První most pod Nebesy -, přesto se může pyšnit jedním prvenstvím. Jeho kamenné žebroví je totiž v celé Číně zaručeně nejstarší.

Most Ku-jüe je unikátní i svou pentagonální (pětiúhelnou) konstrukcí a obestírá ho řada legend. Přesto sem turisté nezamíří, co je rok dlouhý. A tak obrůstá travou a malými keři, ponechán svému osudu. Přitom se nachází jen několik kilometrů vzdušnou čarou od největšího filmového studia na světě Cheng-tien, označovaného za Hollywood Orientu, nebo proslulé podzemní řeky u Lan-si.

Dokonce se jmenuje stejně jako oblíbené rýžové víno, které sami Číňané označují za poklad mezi alkoholickými nápoji domácí provenience. Na druhé straně jsem byl rád, že jsem si mohl užít skutečného klidu, což není v Číně prakticky u jakékoli pamětihodnosti či přírodního úkazu příliš možné.

"Vypadá jako srpek Měsíce, proto ho také staří Číňané pojmenovali Ku-jüe, což doslova znamená Most pradávného nebo starobylého měsíce. Vypráví se, že most dostali místní vesničané darem od císařského úředníka. Když tudy totiž projížděl, panovalo hrozné horko a on se chtěl osvěžit ve vodě. Skočil do řeky, ale najednou se strhla velká bouře. Neměl se kam schovat, nebylo vidět na cestu, když zaslechl pískání. Náhodou šla kolem malá dívka ženoucí z pastvy kozu. Její otec se o ní pochopitelně bál a šel jí naproti. A vlastně zachránil oba, dceru i onoho úředníka. Ten z vděčnosti zaplatil vybudování mostu, který vesničanům výrazně zkrátil cestu," vypráví pan Ču.

Legend se však k tomuto jednoobloukovému mostu dlouhému 31 metrů a 20 centimetrů vztahuje více. Jedna vypráví o drakovi, který v těchto místech rád odpočíval. Pravdou ovšem je, že um stavebních mistrů ze začátku 13. století obdivují experti i na začátku století 21. Most klenoucí se nad říčkou Lung-si a sestavený z celkem třiceti kvádrů širokých více než půl metru totiž bez jakýchkoli oprav a zásahů vydržel v průběhu staletí všechny rozmary počasí a slouží dodnes.

"Je stále velmi pevný a samozřejmě ho používáme. Můžete po něm přejet i s nákladním autem a nemusíte mít strach, že by se zřítil nebo poškodil. Občas sem také přijeli experti až z Pekingu a zkoumali ho," dosvědčuje pan Ču, který se záhy rozloučí a ztratí se mezi stébly cukrové třtiny.

Zůstávám sám a nade mnou šumí koruny vysokých stromů. Podle obyvatel nedaleké vesnice Ja-č' je zasadil místní patriot - Ču Sien-wen. V 1. polovině 20. století to byl mocný muž, úředník kuomintangské vlády. Do rodné obce se však vrátil, jak se říká, s prázdnou. Byl příliš čestný na to, aby si jako většina ostatních přilepšil. Odmítal brát úplatky a zůstal chudým. Lidé ho ovšem měli rádi i kvůli tomu, jak se staral o svou invalidní manželku.

Ti starší pak vypráví, že občas spatří mezi korunami stromů ohýbanými silným větrem jeho usměvavou tvář a rýč, který při zvelebování okolí mostu nikdy neodložil. Mostu Ku-jüe, o kterém dnes ve zbytku Číny prakticky nikdo nic neví.