Čechů v malebném Banátu ubývá

Na co nemůžete zapomenout, jak sem jednou vkročíte, jsou lidé. Například paní Štefi Taborová v kouzelné vesničce Svatá Helena. "Žiji na Svaté Heleně a jsme spokojeni. Máme 60 koz. Děláme kozí sýr a tím se živíme. Náš syn je nezaměstnaný a děda má malý důchod. A tak prodáváme sýr a tak se nějak živíme. Nejsme nějací boháči, ale ani žádní chuďasi," říká Štefi Taborová.

Mladý Petr Hrůza byl zvolen do zastupitelstva obce Coronini, pod kterou Svatá Helena patří. Co by si přál? "V první řadě, aby všechno fungovalo. Jako to nefungovalo v rumunském parlamentu, tak to nefunguje moc dobře na našem úřadě. Doufejme, že příští dva roky to bude lepší," věří obecní zastupitel.

Život je tady těžký. Chybí voda i kanalizace. Alois Daniel Hrůza, který stejně jako bratr chová dobytek, mi to vysvětluje. "Máme tu dva penziony. Vozím jim traktorem vodu od pramene. Mají zásobníky, jímky a topí se dřevem," přibližuje.

Česká škola Jana Amose Komenského, kterou pomohla postavit na nohy Česká republika, mě utvrzuje, že Češi na Svaté Heleně mají budoucnost. Českých dětí je stále ještě dost, i když už mezi sebou mají i několik rumunských. Ve Svaté Heleně totiž žije mezi dvěma sty obyvateli i třicet Rumunů.

Zaujala mě tvořivost, s jakou tady ke všemu přistupují. Kromě moderní výuky myslí také na odreagování dětí. A tak jedné místnosti vévodí pingpongový stůl a deset dětí hraje, řekněme, víceboj - děti chodí kolem stolu a kdo se ocitne za ním, míček odpálí. (Hra, která je u nás známa jako obíhačka).

Ředitel František Roch mě ujišťuje, že relaxace není jenom o pingpongu. "Není to jen pingpongový stůl. Támhle jsou časopisy - Květy, Týden. Jsou ovšem starší, už nám nová čísla nechodí. Takže si děti buď hrají, čtou nebo si dělají, co chtějí," vysvětluje ředitel.

František Draxler z Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku mi v Nové Moldavě říká, jak to vypadá s Čechy v této zemi celkem. "V 50. nebo 60. letech minulého století nás tu bylo šest až sedm tisíc. Teď jsou nás ani ne dva tisíce. Žijeme kolem Dunaje, hlavně v šesti českých vesnicích - Guerník, Svatá Helena, Ibental, Šumice, Rovensko, Bigr," říká.

Jsou tu však i smíšené vesnice a našinci žijí také ve městech jako Resita, Orsova nebo Temešvár. František Draxler, bratři Hrůzové a další tady mají jeden velký sen: Aby do každé české vesnice přišla nějaká menší česká firma, která by lidem přinesla práci.

Atmosféru českých vesnic v Rumunsku nelze nikde jinde zažít. Zažily ji však už tisíce návštěvníků z České republiky. Posedět si na pravé české návsi ve Svaté Heleně a dát si čerstvé pivečko natočené v koloniálu z pípy, má svoje kouzlo. Hodně turistů od nás si prý toho užívá.