Ve Valmeinier si zalyžujete i na technickém sněhu

ValmeinierFoto:  Valmeinier.com

Lyžařské středisko Valmeinier nepatří k největším a nejznámějším ve francouzských Alpách, ale o to přátelštější má atmosféru. Vrcholoví lyžaři dají asi přednost jiným destinacím, ale pro rodiny s dětmi je prakticky ideální. Od tohoto týdne už si tam můžete jet zalyžovat. A jak to ve Valmeinier vypadalo v době, kdy si lyžaři teprve brousili hrany a voskovali skluznice?

Když jsem dorazil do Valmeinier, vypadala vesnička jako po nějaké epidemii. Obchody prázdné a zavřené, vleky nehybné a na ulici ani živáčka. Sezóna totiž ještě nezačala. 

Klid na ulici je však pouze zdánlivý. Vedoucí obchodního oddělení Michelle mi vysvětlila, že právě vrcholí přípravy na příjezd prvních zákazníků. 

"Lyžaři se v posledních letech hodně změnili. Očekávají perfektní zážitek a nesmíří se s nepřízní počasí nebo jakýmikoli dalšími nedostatky. Horské chaty musí být srovnatelné s horskými hotely a na sjezdovkách musí být sníh," dozvídám se od ní. 

A dodává: "Když už si zaplatí drahou dovolenou a přijedou až z Čech, Belgie nebo z Polska, tak tu přece nebudou jen chodit po horách nebo koukat na krajinu. Takže pro nás začíná sezóna už v létě. Musíme zkontrolovat vleky a udržovat rolby. Veškeré opravy silnic a rekonstrukce hotelů také probíhají, když tu turisté nejsou." 

A aby byla dovolená skutečně dokonalá, musí se především lyžovat. Jenže zrovna ta letošní zima si dala pěkně na čas. A ještě čtrnáct dní před začátkem sezóny se teploty pohybovaly kolem deseti stupňů nad nulou. O sjízdnosti sjezdovek tak nemohla být ani řeč. 

Technický ředitel střediska mě ujistil, že vytvořit dostatek sněhu je otázkou několika málo dní: "Stačí nám dva týdny ideálních podmínek a vyrobíme si umělý sníh na celou zimu. Máme přesně spočítané, kolik umělého sněhu kde potřebujeme. Šetříme tak nejen životní prostředí, ale i vlastní peněženku, protože výroba sněhu není levná. Samozřejmě že ideální podmínky nejsou nikdy, ale i tak stačí pár dnů mrazu, abychom zaručili sjízdnost sjezdovek. A na lyžování to určitě nepoznáte. Dokonce si myslím, že na technickém sněhu se možná jezdí lépe než na tom přírodním." 

Jedno sněhové dělo zvládne za hodinu vyrobit okolo dvaceti kubíků sněhu. Spotřebuje na to poloviční množství vody. Jen ve Valmeinier jich jsou stovky. Ročně spotřebují sto padesát miliónů litrů vody. Po celé Francii jsou to pak tisíce děl. 

Logicky mě napadlo, že to musí být strašná zátěž pro životní prostředí. 

"Musíte si uvědomit, že bez přírodního sněhu to nejde. Ten technický se používá jen jako doplněk, aby sezóna mohla začít a skončit ve stanovené termíny. Navíc technický sníh už dnes vyrábíme bez jakýchkoliv aditiv, která by pak s jarním táním odtékala do řek nebo se vsakovala do země. Sněhové dělo rozpráší čistou vodu z nádrží, ta mrzne a tvoří sníh. Výhodou je ekologičnost procesu. Ale musíme čekat na ideální podmínky - což je sucho a zima několik stupňů pod nulou," uklidňoval mě technický ředitel. 

A nezapomeňte, že technický sníh musí zrát. Když vyletí z děl, je strašně vlhký a nedá se na něm lyžovat. Záleží na vlhkosti vzduchu, ale trvá minimálně několik dní, než se z něj voda odpaří a rolby ho mohou rozhrnout po svahu. 

Takže až příště uvidíte obrovskou hromadu sněhu, nebojte se, že si ho technická správa sjezdovek schovává pro další turnus. Jen čeká, až bude použitelný.