Ostrov bohyně Afrodity, kde slunce svítí 340 dní v roce - tak píší o Kypru turistické bedekry. Zároveň je to poslední místo v Evropě, které už 35 let rozděluje zeď. Kdo ostrov navštívil, ví, jaké napětí panuje mezi obyvateli Kypru a mezinárodně neuznané Severokyperské turecké republiky. Snad jediná věc, na které se dokážou shodnout, je záchrana kyperského osla.




V ohradě na úpatí kyperského pohoří Troodos lenivě odpočívá několik oslů. Třeba říci kyperských oslů. Jsou mohutnější, odolnější a mají prý větší výdrž než jejich soukmenovci. Na ostrově žijí tisíce let. Stali se součástí středozemní kultury. A také zdrojem nadávek.
"Řekové nám říkají, když chtějí nadávat, kyperský osel, že jsme tvrdohlaví, nebo já nevím," vypráví mi stavitel pan Panaiotu.
Možná že jsou oslové tvrdohlaví, ale v minulosti byli velmi žádaní. Na jejich bedrech závisel osud nejednoho válečného tažení, a to jak za dob Alexandra Makedonského, tak i v mnohem pozdějších válečných konfliktech. Byli schopni přepravovat velmi těžký náklad. Zatímco koně se v horách plaší a padají i s drahocenným nákladem do roklí, pro osly a muly je chůze v horách hračkou. Nepanikaří a vždycky přesně ví, kam šlápnout.
Kvalitu oslích služeb nepřekonala v horách žádná technika. Za druhé světové války měli Britové na ostrově 23 tisíc oslů. A aby se pomocníci neprozradili svým hýkáním, armádní veterináři jim vyoperovali hlasivky. "Hojně se používali také v zemědělství. Tady na fotce vidíte, jak pomáhali při lisování oleje. Osel byl na Kypru hlavní dopravní prostředek," říká majitelka agrofarmy Melina Vasileus. Auta, traktory a stavební firmy se staly pro jednoho z nejstarších obyvatel Kypru pohromou.
"Už jsem zničili skoro všechno. Musíme chránit, co ještě máme. Máme Troodos, Akamas a Karpas na severu, tam je to pěkné," říká majitel stavební firmy. Právě na malebném a divokém poloostrově Karpasia našel kyperský oslík útočiště.
"Osly tenkrát nechali Řekové na pokoji v Karpasii, kde jsou obrovské lesy. Osli se tam rozmnožili a dnes jich tam je spousta. Jsou vidět po šesti, po desíti," doplnil pan Panaiotu.
Z domácích oslů se skutečně stala divoká zvířata žijící volně v přírodě. Jsou symbolem ostrova a velkou turistickou atrakcí. Developerům jsou ovšem trnem v oku. Území, kde se zvířata pasou, jsou často vypalována. "Chtějí tu stavět luxusní vily. Nejraději by národní park zrušili. Má jich tu žít už jen něco kolem osmi set. Počet se stále snižuje," stěžuje si mladá Turkyně ze severokyperské vesnice Rizokarpas.
Když před dvěma lety došlo k zastřelení několika desítek ušáků, mladí Turci a hrstka kyperských Řeků se spojili, aby zvířata ochránili před vybitím. Pod heslem "Zachraňme kyperské osly!" vyrazili do boje. Do boje nejen o hýkajícího ušatce, ale o uchování tradic, o způsob života, o společnou budoucnost ostrova. Osel se tak stal symbolem sjednocení.
Na facebooku spolu mladí Řekové a Turci čile spolupracují. Bohužel politici z obou částí ostrova si z oslů vzali jen jejich tvrdohlavost. A o tom, že jim chybí i smysl pro humor, vypovídá tato historka: Na závěr veselé demonstrace za volný pohyb mezi severním a jižním Kyprem napochodovali dva mladí Řekové na Attilovu linii s oslem a poté, co předložili oslův cestovní pas s vlastní fotografií vydanou Spojenou federativní republikou oslů, skončili ve vězení.
Český rozhlas neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor svých autorů. Český rozhlas si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR (např. obsahují vulgární výrazy, nadávky, rasistické, xenofobní či šovinistické narážky), poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, obsahují neplacenou reklamu nebo nesouvisí s tématem diskuse. V diskusích není povoleno šíření spamu ani tzv. tapetování (opakované vkládání stejných vzkazů). Zejména je zakázáno zveřejňování identifikačních údajů obětí trestných činů (zákon č. 52/2009 Sb.).
Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory Českého rozhlasu. Pokud chcete napsat autorovi článku, kontaktujte jej na jeho e-mailové adrese nebo na adrese příslušné redakce.
Navštivte i další stránky Českého rozhlasu, například:
Motožurnál
lepší stránky každého motoristy - rady na cesty, testy aut, ceny pohonných hmot, představení novinek i vozů z bazarů, motorsport...
Zelená vlna
aktuální dopravní informace a projekt dobrovolných dopravních zpravodajů
zpravy.rozhlas.cz
slyšet na vlastní oči... zpravodajství Českého rozhlasu ve zvukové, textové i obrazové podobě 24 hodin denně
ČRo Rádio Česko
zpravodajsko-publicistická stanice - informace do hloubky a bez hudby
Soutěže
posloucháte-li nás, můžete vyhrát i zajímavé věcné ceny
Filmžurnál
každý rok vysíláme z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech