Rusové opět našli kouzlo válenek

Ruská tradiční obuv válenkyFoto: Lenka Kabrhelová

I Rusy letos zaskočila ruská zima. V některých částech země teploty klesly na méně než mínus 60 stupňů Celsia. Proti mrazu Rusové vymysleli celou řadu nástrojů, zahřívačů a různých jiných vynálezů. Jedním z nich jsou válenky, které byly donedávna poznávacím znakem venkovanů a lidé z měst se jim kvůli této obuvi posmívali. Válenky se však vracejí do módy, hlavně kvůli svým nepřekonatelným tepelným vlastnostem.

Je zima, jen to praští, teploty padají ke dvacítce pod nulou - tady v Moskvě už skoro měsíc - a všichni příznivci klasických zimních radovánek si mnou ruce. Jenže ouha! Pokud nejste otužilec, záhy můžete mít končetiny v mrazech pěkně zkřehlé, a to i když jste zvyklý Rus. A tak spolu s klasickou ruskou zimou po letech zažívají comeback i ještě nedávno opovrhované vlněné válenky. 

"Zima bez válenek? To si nedovedu představit," říká mi Elvíra Garajevová z moskevského muzea zasvěceného vlněné obuvi. Pochopitelně je stylově obutá do šedivého páru hřejivých bot. 

"Válenky jsou skutečným symbolem Ruska. Byly součástí zimního kroje. Ale nejde jen o historii, jsou součástí výbavy i dnes. Tady v Moskvě ještě možná zvládnete přeběhnout těch pár kroků z domu na metro v obyčejných kozačkách, ale jinde v Rusku - na venkově i ve městech - se lidé nijak nestydí je nosit," pomrkává Elvíra po mých kozačkách, které před dvacetistupňovým mrazem dokáží izolovat maximálně tak deset minut. 

A co jsou vlastně válenky zač? Jejich výroba, aspoň ta ruční, jak mi Elvíra líčí, není žádná hračka. Celý proces trvá několik hodin: nejdřív se vlna rozčesává a válí na speciálním stroji, pak se vzniklá textilie máčí, tvaruje, nechává vysrážet a suší. A výsledek? 

Samotné boty vypadají spíš jako hodně tlusté a pevné vlněné podkolenky. Přiznejme si, po Champs Elysees byste se v nich asi na procházku nevydali. Jenže mrazy jsou mrazy, a tak nakonec i Moskva, kde se na eleganci hodně dá, zahazuje předsudky. Válenky jsou znovu v kursu, o čemž se přesvědčuji hned ve vedlejším obchodě. 

"Je to skoro komické. Přijde zima a všichni si v panice běžíme koupit válenky. Ale podle mě je dobře, že se k nim lidé zase vracejí. Já je sice nenosím tady v Moskvě, ale na venkově bych bez nich nepřežil," říká 26letý Alexandr. 

"Na chalupě chodím ve válenkách prakticky neustále, a to samé teď udělám i tady v Moskvě. Nehodlám mrznout," vrtí hlavou 23letá Máša, která podle svých slov na módní trendy příliš nedá, a tak ji netrápí, co si kdo o jejích botách pomyslí. Prý ale přemýšlí o tom, že si šedivé bufy sama vyzdobí výšivkami nebo obrázky. 

Právě ty jsou, jak vysvětluje Elvíra Garajevová, nejnovějším módním hitem, který vrací válenky na nohy především mladé generace. Z vysmívané vesnické obuvi se tak stává výhodný obchodní artikl. Za nejobyčejnější válenky dáte pár set korun. Za avantgardní model z dílny některého z moskevských designérů můžete ovšem dát i hodně přes deset tisíc. Ani za carského Ruska to však nakonec podle Elvíry nebylo samo sebou mít teplou pohodlnou botku. 

"Válenky začaly být masově dostupné, až když se začaly vyrábět v továrnách počátkem 20. století. Do té doby byly symbolem dostatku. Když měl někdo na vesnici válenky, bylo jasné, že se má dobře. Lidé jinak nosili obyčejné láptě spletené z lýka, a to i v zimě," vysvětluje Elvíra. 

Podle ní se dnes v Rusku vyrábějí válenky jen na několika místech. Mnoho továren v 90. letech zkrachovalo. Jak ovšem dodává, ještě pár pravých ruských zim, jako je ta letošní, a všechno může být jinak.