Pokud jste neochutnali kavu, nebyli jste na Fidži
Kdy jste naposledy slyšeli o Fidži? Nejspíš to bylo ve zprávách a týkalo se to vojenského převratu na půvabném souostroví v Pacifiku, kde už několik let prozatímně vládne Frank Bainimarama. Vydala jsem se však daleko od hlavního města, kde jsem okusila tradiční pacifický nápoj kava.
Čas? Tak na ten můžete na Fidži klidně zapomenout. Tak by se dala shrnout reputace pacifického souostroví sestávajícího z více než tří set ostrovů, na kterou cestovní kanceláře lákají odpočinkuchtivé návštěvníky. A skutečně. Když do tropického ráje dorazíte, pojem času se náhle transformuje do formátu, který místní nazývají "fidžijský čas", což v podstatě znamená, že úplně všechno na světě může počkat a že nejdůležitější ze všeho je neuhnat si stres.
Jestli byla dřív ona malátná, usměvavá pohodovost obyvatel Fidži, anebo tradiční - lehce omamný a na ostrovech velmi rozšířený - nápoj kava, to už asi nikdo nezjistí. Návštěvník se však zkrátka neubrání závěru, že fidžijská, řečeno kulantně, neuspěchanost a spotřeba kavy na obyvatele nebudou tak úplně nezávislé veličiny. Kava se na různých ostrovech v Pacifiku konzumuje různě. Na Fidži se z ní připravuje nápoj mléčně hnědé barvy.
"Vy pijete pivo a víno, my máme kavu," říká Salima z malé vesničky na Korálovém pobřeží Fidži. "Kdysi dávno, v dobách, kdy celé souostroví Fidži mělo jediného náčelníka, se nápoj připravoval z kořene kavy předžvýkaného mladými pannami," pokračuje Salima, zatímco přes hedvábný šátek rozpouští kavový prášek ve velké dřevěné míse s vlažnou vodou. Moderní příprava kavy je tedy daleko prozaičtější.
Jako skoro všechno na Fidži, i kořen keře kava, který by byl v českých atlasech k nalezení pod názvem pepřovník opojný, si dává na čas. Sklízí se po čtyřech až šesti letech. "Kořen se vykope, důkladně očistí od hlíny, nakrájí na malé kousky a ty se nechají schnout na sluníčku. Pod jeho paprsky původně zelený kořen zhnědne. Usušenou kavu pak muži ve vesnici roztloukají na jemný prášek," vysvětluje Salima.
Jakkoli je pití kavy v dnešní době součástí každodenního života, tradičně má podávání kavy a její popíjení z vyhlazených kokosových skořápek svá pravidla. Při oslavách a svatbách pije vždycky jako první náčelník vesnice. Po něm kokosová skořápka putuje od úst jednoho účastníka obřadu k druhému, až se kruh kolem kádě s kavou uzavře a náčelník ohlásí druhé kolo.
"Až vám podám kokosovou misku s kavou, měli byste jednou tlesknout a říct: 'Bula!'. Potom nápoj vypijte a všichni ostatní účastníci ceremonie tlesknou třikrát," vysvětluje Salima.
A proč právě "bula"? Tohle slovo je se stoprocentní jistotou to první, co z úst rodilého Fidžana uslyšíte. Bula je přáním hezkého dne a také dobrého zdraví. Pozdrav je natolik nakažlivý, že se ho člověk po návratu z půvabného souostroví jen nerad vzdává. Snad proto, že místní obyvatelé každé "bula" doprovodí srdečným úsměvem.
To už ovšem kokosová skořápka naplněná kavou doputovala k mým ústům. Hořce kořeněná chuť vodového nápoje hnědé barvy se mi rozlila v ústech. Základem kavy je kořen, a dlužno dodat, že chuť je to vpravdě zemitá, kořenová.
Účinek kavy není nijak silný. Narozdíl od alkoholu způsobuje spíš útlum. Přesto, nebo možná právě proto, jsem poněkud překvapeně zjistila, že jsem si na konci obřadného popíjení nápoje jaksi nebyla s to vybavit, kolikrát jsem já sama s tlesknutím a "bula!" nesla skořápku k ústům.
Pro některé droga, pro jiné lék. Kava však konzumentům rozhodně nepřivodí šok. Navzdory prvnímu dojmu, že kavu na Fidži pijí snad úplně všichni, jsem se záhy dozvěděla, že z osmi náboženství praktikovaných v Salimině vesnici kavě holdují příslušníci jen tří církví.
A co Salima vzkázala posluchačům Českého rozhlasu? "Jenom ten, kdo vyzkoušel kavu, může říct, že skutečně navštívil Fidži."
Zvětšit mapu: Souostroví Fidži
