Z české základny vyrážejí potápěči za jadranskými příšerkami

Chorvaté si o Češích myslí různé věci. Nejvíc se u nich vžila představa českých paštikářů, kteří si na dovolenou k Jadranu vozí vlastní jídlo. Dále se pak o Češích říká, že mají rádi pohyb, že lezou na kopce, na kterých chorvatský domorodec nikdy v životě nebyl. A potom že se Češi rádi potápějí v Jadranu. Nemusel jsem ani dlouho hledat a v Pakoštane u Jaderského moře jsem našel českou potápěčskou základnu.

„Kam vyrážíme, pane kapitáne?“ ptám se. „První lokalita, na kterou pojedeme, je Sandela. To je malý ostrůvek, který se z jedné strany zvolna svažuje, z druhé strany je jeho stěna trochu utržená. Je to lokalita, kde potápěči všech úrovní najdou to svoje,“ dostává se mi odpovědi.

Ivan Jiskra je potápěč instruktor a v létě vede v Pakoštane českou základnu. Tenhle vysoký čtyřicátník zná jadranské dno jako své boty. Potápění propadl před deseti lety. „Za mlada jsme se dívali na seriály Jacquese Coasteaua. Když jsme později mohli začít cestovat, na Bali jsem měl příležitost ke zkušebnímu ponoru a všechno se mi to připomnělo. Zalíbilo se mi to tak, že už jsem u toho zůstal,“ svěřuje se instruktor.

Motor člunu už dosáhl dostatečné teploty a kapitán přidává otáčky. „Potápění je nádherné, je to jeden z mých koníčků. I lokality jsou krásné,“ uvádí účastnice výpravy. „Uvědomil jsem si, že člověk pod vodou je jako pták ve vzduchu, protože se tam může pohybovat ve třech rozměrech. Na zemi chodí jen doleva, doprava, dopředu nebo dozadu. Pod vodou může člověk létat nahoru a dolů. Už si neuvědomuje, že je to voda, ale uvědomuje si i třetí prostor,“ doplňuje její kolega na palubě.

Po příjezdu do cíle se ke dnu spouští kotva. Posádka se souká do neoprenu, což vyžaduje značné úsilí. „Pán nám vyrostl do trochu větších rozměrů,“ kárá svého přítele jedna z potápěček, která vzápětí vítězoslavně úbor dopíná a vyzývá k ponoru.

Po nezbytném plivnutí do masky, aby se nemlžila, se posádka vrhá do slané vody. Uplynulo čtyřicet minut a na zádi lodi se objevují bublinky a potom i potápěči. „Bylo to super. Jak nemám kuklu a žádné vlasy, tak je voda fakt ledová,“ svěřuje se žabí muž. Pod vodou toho ovšem moc neviděl, protože měl permanentně zamlženou masku. „Viděl jsem siluety všech kolem sebe. Sice jsem si do masky plivl, ale asi je nic moc,“ doplňuje.

„Viděli jsme spoustu nádherných malinkých příšerek zalezlých v různých dírách,“ uvádí po vyšplhání na palubu jeho kolegyně, která měla, co se týče viditelnosti, větší štěstí.

Ivan Jiskra vede základnu v Pakoštane už sedmým rokem. Za tu dobu se mu zdejší moře vůbec neokoukalo. „Potápění je asi životní filozofie. Buď si člověk může vybrat práci, při níž sedí osm hodin v kanceláři nebo chodí do továrny, anebo má spíš blíž k přírodě a raději je venku s lidmi. U moře jsem tak třetinu roku,“ dodává instruktor.

<iframe width="680" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="https://maps.google.cz/maps?f=q&amp;source=s_q&amp;hl=cs&amp;q=Pako%C5%A1tane,+Zadarsk%C3%A1+%C5%BEupanija,+Chorvatsko&amp;sll=53.995661,14.025421&amp;sspn=0.47307,1.056061&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ie=UTF8&amp;cd=1&amp;geocode=FQ8EngId-6DsAA&amp;split=0&amp;hq=&amp;hnear=Pako%C5%A1tane,+Zadarsk%C3%A1+%C5%BEupanija,+Chorvatsko&amp;t=p&amp;ll=44.111254,15.600586&amp;spn=2.760808,7.470703&amp;z=7&amp;iwloc=A&amp;output=embed">mapa</iframe><br /><small><a href="http://maps.google.cz/maps?f=q&amp;source=embed&amp;hl=cs&amp;q=Pako%C5%A1tane,+Zadarsk%C3%A1+%C5%BEupanija,+Chorvatsko&amp;sll=53.995661,14.025421&amp;sspn=0.47307,1.056061&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ie=UTF8&amp;cd=1&amp;geocode=FQ8EngId-6DsAA&amp;split=0&amp;hq=&amp;hnear=Pako%C5%A1tane,+Zadarsk%C3%A1+%C5%BEupanija,+Chorvatsko&amp;t=p&amp;ll=44.111254,15.600586&amp;spn=2.760808,7.470703&amp;z=7&amp;iwloc=A" style="color:#0000FF;text-align:left">Zvětšit mapu: poloha Pakoštane v Chorvatsku</a></small>
autor: Pavel Polák
Spustit audio