Indičtí Židé se vrací do země zaslíbené
Ještě na počátku 20. století tito lidé žili v divočině na východě Indie a vyznávali místní náboženství, případně křesťanství. Pak se náhle objevila teorie, že jde o Bnei Menaše, jeden z takzvaných deseti ztracených židovských kmenů, které se podle biblické legendy ve starověku rozptýlily z Blízkého východu. Někteří z těchto lidí totiž dodržovali tradice velmi připomínající judaismus. Jako v řadě podobných případů, i u této skupiny vznikla iniciativa za její usazení v Izraeli. Zdánlivý příběh s happyendem má také sporné stránky.
Šestatřicetiletý rodák z východní Indie Cvi Chaute se právě pomodlil u Zdi nářků. Jak říká, teprve tady našel smysl svého života. „Naši předkové v Indii vždycky snili o návratu do země zaslíbené, o modlitbě u téhle zdi. Přijel jsem se svou ženou a prvním synem před deseti lety. Náš sen se tak stal skutečností,“ říká Cvi Chaute.
Přestěhování do Izraele už se stalo splněným snem pro statisíce Židů z celého světa. Většinou kvůli tomu museli doložit svůj židovský původ nebo projít složitou konverzí. Komunita Bnei Menaše to však měla jednodušší. Postaral se o to finančně a organizačně Michael Freund a jeho organizace Šavei Israel.
„V březnu 2005 vrchní sefardský rabín Šlomo Amar uznal lidi z Bnei Menaše za potomky Izraele. Hromadně prošli konverzí, aby se odstranily veškeré pochyby. V uplynulých deseti letech jsme do Izraele přepravili 1700 příslušníků Bnei Menaše. Dalších 7200 čeká v Indii. Doufám, že brzy dojde k průlomu a že i je budeme moci vrátit domů, do židovského státu,“ doufá Michael Freund.
V Dillí před pár lety převládlo podezření, že izraelští aktivisté účelově obracejí indické občany na židovskou víru. A hrozil vážný spor mezi Indií a Izraelem. V původní vlasti tak uvízli třeba i rodiče Cvi Chauteho. „Čekají na povolení odletět do Izraele. S boží pomocí a také s pomocí izraelské vlády se to snad podaří a naše rodiny se znovu sjednotí,“ věří.
Problémy jsou ovšem i v samotném Izraeli, kde úřady masovou imigraci z Indie zastavily. Ne všichni jsou tu přesvědčeni, že Bnei Menaše mají skutečně společné předky se Židy. Neexistují ani genetické důkazy. Michael Freund však svůj projekt proti pochybovačům hájí.
„Myslím, že je v našem národním zájmu vřele přijmout potomky Židů a umožnit jim návrat k jejich kořenům. Říkáte, že lidé z Bnei Menaše vypadají spíš jako Asiaté. Jenže: Židy nepoznáte podle barvy pleti nebo tvaru očí, ale podle toho, co mají ve svém nitru,“ namítá.
Problém však není jen s etnickým původem údajného ztraceného kmene. Velký poprask vyvolala i skutečnost, že většinu bývalých Indů sionistická organizace neusadila v samotném Izraeli, ale v židovských osadách - tedy na územích, která Izrael okupuje.
„Nejdřív opravdu některé skupiny členů Bnei Menaše skončily v osadách. Stalo se z toho však politikum. A tak už je v posledních letech usazujeme přímo do Izraele. Nechceme, aby nás někdo podezíral z politických úmyslů. Žádné totiž nemáme,“ říká Michael Freund.
Palestinci to samozřejmě vidí jinak. Podle nich Izrael usazuje pod podivnou záminkou další kolonisty tam, kde žijí po staletí Arabové. I na to má však Michael Freund odpověď: „Předkové Bnei Menaše žili na těchto územích před 2700 lety. Jejich přítomnost tedy předchází vzniku islámu i založení Organizace pro osvobození Palestiny. Ti lidé se prostě z Indie vracejí do své vlasti a my se za to nebudeme nikomu omlouvat.“
Indický Žid Cvi Chaute už má dneska pět dětí a žije v radikální osadě Kirjat Arba u Hebronu. Další indický rodák Avin Gangte má také pět dětí. I jeho usadili do židovské osady. Pokládám tedy Avinovi otázku, která se občas objevuje v izraelském tisku: Nemá pocit, že se namísto poklidného bohabojného života stal nástrojem v nekonečném blízkovýchodním konfliktu? Nepřipadá si se svou komunitou zneužitý? „Být využitý k naplnění tóry je pro věřícího Žida sen,“ odpovídá.
Zobrazit polohu Hebronu a osady Kirjat Arba na Západním břehu Jordánu na větší mapě
