Fotbal skončil, nastal čas vyhánění cizinců

Už pár týdnů opouští Jihoafrickou republiku tisíce Zimbabwanů. Neodcházejí dobrovolně, ale utíkají před etnickým násilím, které se šíří v chudinských čtvrtích. Chudé Zimbabwany, kteří přišli hledat na jih Afriky štěstí a lepší živobytí, okrádají a lynčují černí Jihoafričané. Cizinci z okolních zemí totiž berou Jihoafričanům práci a údajně mají na svědomí i vysokou kriminalitu. Exodus Zimbabwanů začal bezprostředně po skončení světového šampionátu ve fotbale.

Silvia pracuje jako hospodyně na farmě. Vypadá na pětadvacet. S pobaveným úsměvem ovšem oznamuje, že už má za sebou čtyřicítku. V Zimbabwe úředničila na univerzitě. Ovšem aby uživila rodinu, musela se vydat na cestu.

„Nejenom já, ale i má sestra a bratr. Nechali jsme děti na výchovu prarodičům. Tady dokážeme uživit rodiny. Tam to nejde. Tam není jídlo, nic. Lidi hladovějí,“ vysvětluje.

Manžel Sylvie pracuje pro změnu v Mozambiku, a tak se vídají jednou dvakrát do roka. Stejně tak málo vidí i svoje tři děti. Naposledy to bylo vloni v listopadu. „Nemůžu si dovolit jezdit často domů. Je to daleko. Ale pravidelně posílám peníze. Třeba na školu, na jídlo, na oblečení. Vrátit se do Zimbabwe nemůžu,“ tvrdí.

Silvia prý našla práci na jihoafrické farmě snadno. Na venkově se násilí nebojí. Horší je to ve městě, jako je třeba Johannesburg. Tam žije Kevin, který prodává noviny a cigarety a v poslední době je hodně ve střehu. „Mám strach. Tady se tomu říká xenofobie, kdy černí Jihoafričané vyhánějí cizince. Někdy i zabíjejí, ale hlavně kradou. Dělají to organizované gangy,“ říká.

Po dálnici z Johannesburgu směrem na sever k zimbabwské hranici jedou vozidla naložená po střechu. Dýchavičné ojetiny občas nemohoucně zastaví, posádka vystoupí, usedne do stínu a čeká na zázrak. Od pohledu je jasné, že tyto vraky patří cizincům, identitu ale raději všichni tají.

„Myslí si, že jim krademe práci, domy a tak. Aby získali popularitu, tak nás vyhánějí hned po fotbalovém šampionátu. Ale vláda by s tím měla něco dělat,“ stěžuje si Kevin.

Zimbabwané pracují téměř všude, mnohdy za nižší mzdu a velmi často na černo. Proto se stávají terčem násilí, i když útočníky mnohem víc zajímá jejich majetek než etnický původ. Zimbabwané, jako třeba Sylvia, by se rádi vrátili domů, ovšem doma stále vládne nevyzpytatelný diktátor Robert Mugabe, který bohatý africký stát jak politicky, tak ekonomicky zcela zruinoval. Odnáší to okolní státy, jako je třeba demokratická Jihoafrická republika.

Ľubomír Smatana měl možnost poznat přívětivou i tu druhou stránku Jihoafrické republiky. O imigrantech hovořil přímo ve studiu Zápisníku zahraničních zpravodajů.

Logo
<iframe width="680" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="https://maps.google.cz/?ie=UTF8&amp;t=p&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ll=-25.005973,26.630859&amp;spn=27.664015,59.765625&amp;z=4&amp;output=embed">mapa</iframe><br /><small><a href="http://maps.google.cz/?ie=UTF8&amp;t=p&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ll=-25.005973,26.630859&amp;spn=27.664015,59.765625&amp;z=4&amp;source=embed" style="color:#0000FF;text-align:left">Zvětšit mapu: jižní Afrika</a></small>
autor: lsm
Spustit audio