Optimismus vystřídala v Rumunsku krize
Rumunská bankovka o hodnotě 10 leiFoto: ES Vic, licence Public Domain
Rumunsko je zadlužená země a aby dostala půjčku od Mezinárodního měnového fondu, musela se tamější vláda zavázat k přísným úsporným opatřením. Proto šetří, kde se dá. Rumuni se však pochopitelně zlobí. V proškrtaném rozpočtu totiž není dostatek peněz na platy nebo sociální dávky.
Fakultní nemocnice v Bukurešti patří v Rumunsku ke klinikám s velkým renomé. Je téměř večer a před vchodem jsou zaparkované dvě sanitky. Jedna z nich před chvílí přivezla vážný případ. Právě kvůli němu se zpozdila Luminata Oprea. „Jsem zdravotní sestra a pracuji na operačním sále jako asistentka,“ představuje se 42letá zaměstnankyně nemocnice, které právě skončila dvanáctihodinová směna.
I přesto, že klinika patří mezi nejlepší v zemi, si Luminata Oprea hledá jinou práci. Patří totiž k zaměstnancům, kteří pracují ve veřejném sektoru. A právě jich se úspory rumunské vlády dotkly nejvíc. Zdravotní sestry, lékaři, učitelé, policisté a úředníci – ti všichni mají od července o čtvrtinu menší plat, což je pro mnohé citelná ztráta.
„Vydělávala jsem 1.900 až 2.000 lei (asi 11.750 korun), teď beru jen 1.500 lei (8.800 korun),“ stěžuje si. „Jsem rozvedená, mám 20letou dceru, která studuje na univerzitě, a nemocnou matku. Bydlíme spolu v třípokojovém bytě na okraji města,“ pokračuje v popisu svých životních podmínek Luminata Oprea.
Jak vysoké jsou v Rumunsku životní náklady? „320 lei na nájem, 100 lei na elektřinu, 60 lei na telefon a navíc 180 lei na léky pro matku,“ vyjmenovává Luminata Oprea některé měsíční výdaje. Skromně prý žila i před vyhlášením úsporných opatření. Teď však neví, jestli se svým platem vyjde. „Do kina nechodím, nemám na to. Jdu, jen když mě někdo pozve. A dovolená? Nikam nejezdím,“ shrnuje.
Nedaleko od nemocnice stojí prezidentský palác. Před ním demonstrovaly na začátku léta tisíce Rumunů, kteří nesouhlasili s vládním úsporným plánem. Mezi nimi byla i Luminata Oprea, která je odhodlaná protestovat znovu.
„Sociální nůžky se v Rumunsku stále víc rozevírají. Šetřit se musí, to nikdo nezpochybňuje, ale brát všem stejně je nesmysl,“ domnívá se Bogdan Hossu, předseda největší odborové organizace v zemi Cartel Alfa. Až 65 % Rumunů si dnes vydělá jen polovinu průměrného platu (v přepočtu asi 4 tisíce korun). Před dvěma lety vládl v Rumunsku optimismus a hospodářství rychle rostlo. Dnes tu vládne špatná nálada, kterou potvrzují i průzkumy. Podle nich si většina Rumunů myslí, že se jim před rokem 1989 za vlády Nicolae Ceauşesca žilo lépe.
Luminata Oprea si to však nemyslí, i když život v Rumunsku podle ní není jednoduchý. „Kdybych se nemusela starat o dceru a nemocnou matku, odešla bych pracovat do zahraničí, stejně tak, jako to udělaly statisíce jiných Rumunů,“ uzavírá.
