Pan Oldřich žije v manželství s Řekyní. Už podruhé!

Manželé PechoviFoto: Martin Dorazín

Řecká a česká povaha jsou v mnohém protikladné. V tomto případě naše stereotypní představy nejsou daleko od pravdy. Řekové a Řekyně jsou vůči cizím návštěvníkům otevření, milí a pohostinní, zatímco my jsme o poznání opatrnější, pragmatičtější a mnohem méně emocionální. I proto mají smíšená řecko-česká manželství nejen svůj půvab, ale také svá úskalí.

Popi a Oldřich Pechovi bydlí nad mořem v zálivu Kaki Thalassa asi 60 kilometrů na jihovýchod od Athén. Ona je Řekyně původem z ostrova Mykonos a on Čech, který dlouho pracoval v Německu. „Dělal jsem na projektech atomových elektráren. Byla to dobrá práce. Pracoval jsem tam de facto celý život a postavil jsem asi deset elektráren,“ říká Oldřich Pecha. 

V Německu si našel dvě řecké manželky. Tedy nikoli najednou, ale postupně. „Jednu Řekyni jsem si vzal ve Frankfurtu,“ vzpomíná na svou první ženu. Pak se s ní něco zvrtlo, jak už to bývá, a pan Pecha se musel stěhovat zpět do Česka, kde si koupil dům ve vesnici Kožlí u Ledče nad Sázavou. 

Dům nad zálivem Kaki ThelassaFoto: Martin Dorazín

S druhou řeckou ženou – paní Popi – žili půl roku v Čechách a půl roku v Řecku. Popi si však v Čechách nikdy moc nezvykla. Neumí česky a v Kožlí nemá žádné kamarádky. S manželem mluví řecky. „V hospodě ale musíš mluvit česky,“ doplňuje svou ženu Oldřich Pecha a paní Popi se směje. Její manžel však hned dodává, že toho sám vlastně moc nenamluví. „Mluvíme málo,“ shrnuje. 

Kvůli svým ženám se Oldřich Pecha naučil i poměrně obtížnou novořečtinu. „Nezdá se mi těžká, ale asi těžší je,“ říká k tomu. Pro paní Popi však zůstává čeština velkou překážkou. „Má satelit, aby se mohla dívat na řeckou televizi. To je její kontakt s Řeckem. Je schopná se domluvit s lidmi v obchodě, ale na žádnou filozofickou debatu to není. Je tam trochu izolovaná a cítí se sama,“ vysvětluje její syn Stavros. 

Překážkou je nejen jazyk, ale i odlišná národní mentalita. „Myslím si, že ji lidé v Česku přijali. Ona sice není moc spokojená, ale jsme kulturní vesnice a lidé cizince přijímají,“ myslí si Oldřich Pecha. 

Záliv Kaki ThelassaFoto: Martin Dorazín

Paní Popi chodí v Česku s manželem do hospůdky u nich ve vsi. Nejraději si dává „sifon“, jak říká, a pivo prý pije jen málo. „Teď je to lepší v Česku než v Řecku. U vás je levněji a máte mnohem lepší zdravotní péči. Dřív to bylo naopak,“ hodnotí paní Popi. 

81letý Oldřich Pecha souhlasně pokyvuje. Nelíbí se mu, jakým způsobem teď Řekové přistupují ke svým hospodářským potížím: „Stávky neuznávám, je to hloupost. Lidé se mají domluvit a spolupracovat.“ 

Manželé Pechovi tráví toto léto v Řecku pravděpodobně naposledy. „Jinak jsme byli aspoň dvakrát v roce v Německu nakoupit a navštívit známé. Teď už necestujeme. Vůbec na to nemám chuť ani odvahu. Do Řecka už taky nechci, protože je to daleko. Už z toho nemám žádný velký požitek,“ vysvětluje Oldřich Pecha. Tohle však prý tvrdí každý rok a pak ho to stejně znovu táhne do Řecka.