Korunované hlavy jsou v Koburgu jako doma

Radnice na náměstí v KoburguFoto: Klára Stejskalová

Na jednom unikátním snímku sedí britská královna Viktorie obklopena třemi desítkami příbuzných. Je mezi nimi německý císař Vilém, ruský car Mikuláš a další králové, královny, princové a princezny. Snímek byl pořízen v roce 1894 na zámku v Koburgu. Jak se stalo, že se celkem nevýznamný rod z malého vévodství v Horních Frankách uprostřed Německa dostal do popředí mezi všemi evropskými panovnickými rody?

Zvony kostela svatého Mořice několikrát vyprovázely do života svatebčany s modrou krví. Naposledy vloni, kdy se ženil syn hlavy slavné koburské dynastie princ Hubertus. 

„Tehdy se sem sjela celá řada evropských monarchů, například bulharský car Simeon, který byl ještě nedávno bulharským ministerským předsedou, belgický monarcha, švédský král Gustav,“ vyjmenovává mi koburský radní Norbert Tessmer všechny příbuzné. „Švédský královský pár sem jezdí poměrně často, ještě nedávno tu žila matka krále Gustava.“ 

Sňatková politika sasko-koburské dynastie patřila v Evropě k nejúspěšnějším. Koburg neválčí, Koburg se žení, zní rodové heslo. Vydejme se do historie, do sídelního Ehrenburgu, kde místní průvodce ochotně vysvětluje složitá přediva příbuzenských vztahů Koburgů. 

Socha prince AlbertaFoto: Klára Stejskalová

„Zámek zdobí spousta bust a obrazů anglické královny Viktorie. Celkem tu byla na návštěvě sedmkrát, poprvé ještě jako devítiletá holčička,“ podotýká. Při další návštěvě si tu vyhlédla ženicha. Učaroval jí Albert, elegantní a chytrý bratranec, který byl jako druhorozený bez šance na důstojnější postavení mezi evropskou aristokracií. Vzniklo manželství považované mezi panovnickými páry za jedno z nejšťastnějších. 

Při procházce zámkem si můžete prohlédnout místnosti, které královna Viktorie obývala, včetně vůbec prvního splachovacího záchodu v Německu z roku 1861. Jsou tu portréty dcery královny Viktorie Alice, která byla mimochodem matkou poslední ruské carevny. 

„Královna Alžběta II. sem nejezdí, i když Německo navštívila už čtyřikrát,“ líčí zjevně zklamaný průvodce. Ale občas se tu prý zastavil na lov její královský manžel princ Philip z rodu Mountbatten, tedy z původně německého rodu Battenbergů. A princ Charles se v Koburgu také objevil. 

Časté návštěvy příslušníků nejvyšší aristokracie mají podle místostarosty Norberta Tessnera na město pozitivní ekonomický dopad: „Díky tomu sem přijíždí mnoho turistů, chtějí si prohlédnout město, zámek, utrácejí tu.“ A možná v skrytu doufají, že tu narazí na nějakou korunovanou hlavu. 

Ulice KoburguFoto: Klára Stejskalová

Největší nával je však během samba festivalu. „I za ten vděčí město svým monarchům. Posledních sedm portugalských králů bylo z rodu Braganza-Koburg. A Portugalsko a Brazílie, rodiště samby, jsou spojené pupeční šňůrou. Tanec je oslovil tak, že se samba dostala až do Koburgu.“ 

Krásné, upravené a bohaté město v Horních Frankách je evidentně miláčkem štěstěny. Většina jeho obyvatel si ovšem myslí, že největší štěstí je potkalo v roce 1920, když bylo území bývalého vévodství po referendu včleněno do Bavorska. Na základě tohoto rozhodnutí zůstal Koburg po válce na západní straně rozděleného Německa.