Lodě OSN loví ve Středozemním moři pašeráky zbraní
Zhruba desítka válečných lodí z celého světa se už čtyři roky snaží bránit v pašování zbraní pro libanonské hnutí Hizballáh. A jak vlastně unikání mírová operace OSN ve Středozemním moři vypadá?
Blízký východ připomíná přehřátý kotel, který je každou chvíli před výbuchem. Tak nějak popisuje většina zasvěcených pozorovatelů region, který je zdrojem ropy, ale i nestability pro celý svět.
Mezinárodní společenství se snaží krizím předcházet i tím, že na Blízkém východě udržuje mírové jednotky. Pod názvem UNIFIL působí také v Libanonu. Zahrnují dokonce i námořní síly, které mají bránit pašování zbraní libanonským ozbrojencům.
Námořníci mírových sil OSN se právě rádiem domlouvají na prověření jisté lodi plující k Libanonu. Jestli nepašuje zbraně. Stojím v temné místnosti plné monitorů a velitel italské lodi Simone Malvagna mi vysvětluje, že jsem v samotném srdci námořních operací UNIFIL.
„Lodní můstek je tu vlastně jenom jakési tykadlo. Všechno se sbíhá tady, v operačním štábu. Sledujeme pohyb lodí: radarem, z rádiové komunikace a třeba i přes internet. Porovnáváme to s oficiálními údaji, a když se nějaká loď chová podezřele, můžeme přikročit k její kontrole. Na monitorech je celý náš operační prostor sahající 50 mil od libanonských břehů. Tady vidíte námořní hranici Izraele… tady právě hlídkuje bangladéšská loď a tohle jsou kolegové z Řecka,“ ukazuje mi.
Sestupujeme do nitra lodi
Borsini slouží jako velitelská loď pro celé námořní síly OSN u libanonských břehů. Je na ní 82 mužů – většinu tvoří námořníci, je tu ale také vrtulníkový tým a speciální jednotka k ostraze lodi v přístavech.
„V rámci UNIFIL vyjíždíme na moře obvykle na deset dnů a pak jsme tři dny v přístavu – v Bejrútu, v kyperském Limassolu nebo v tureckém Mersinu. Musíme být neustále ve střehu! Nejde jen o misi OSN, ale také se podílíme na záchranných akcích. Třeba když se v lednu u libanonských břehů zřítilo do moře etiopské letadlo,“ dozvídám se.
I když na devadesátimetrové lodi nejsou snad jediné dveře, které by vlhký slaný vzduch nerozvrzal, Borsini je moderní stroj italské výroby, který brázdí oceány teprve osm let. Hlavní palubní inženýr Cesare Cheli je na loď patřičně hrdý.
„Tady je hlavní strojovna se dvěma motory finské výroby. Umožňují dosáhnout rychlosti až 25 uzlů (přibližně 46 km/h). Lodní šroub má pohyblivé lopatky, takže zase můžeme velmi rychle zastavit. Všechno je samozřejmě řízené a sledované elektronicky, pomocí senzorů a videokamer. Mimochodem, obvykle spotřebujeme šest až sedm kubíků paliva za den,“ říká mi.
Námořníci si své poslání chválí
Před čtyřmi lety se Blízký východ mohutně otřásl v základech, když Izrael vedl měsíc trvající válku s libanonským hnutím Hizballáh. Mezinárodní společenství muselo rázně zasáhnout. Posílilo mírové jednotky v Libanonu a nasadilo námořnictvo.
Italové si takovou misi pochvalují: „Je to dobrá práce, a navíc si myslím, že naše mise trochu uklidňuje Blízký východ. Byl jsem loni s válečnou fregatou u somálských břehů v mezinárodní akci proti pirátům. Musím říct, že tohle je daleko zajímavější. Tam jsme vlastně jenom doprovázeli obchodní lodě a to byla docela nuda. Tady se něco děje.“
Izrael si někdy stěžuje, že UNIFIL má slabý mandát a že Hizballáh od války naopak výrazně rozšířil své arzenály. Velitel Simone Malvagna takovou kritiku za námořní jednotky odmítá.
„Máte pravdu, že nás někdo obviňuje, že děláme málo, ale naše výsledky jsou zřejmé. K Libanonu přijíždějí tisíce lodí. UNIFIL za čtyři roky činnosti vytipoval ke kontrole asi 700 plavidel. Žádné pašované zbraně se nenašly. Jednak možná případné pašeráky odrazuje naše přítomnost. A také je daleko jednodušší dostat takový kontraband do Libanonu ze Sýrie po zemi,“ shrnuje.
Zobrazit místo Mírové síly OSN ve Středozemním moři na větší mapě
