Barack Obama zřejmě navždy zůstane pro americká média černoch

Je americký prezident Barack Obama černoch? A může se vůbec říkat, že je to černý prezident? Ve Spojených státech, dnes tak korektních, vás možná některé věci překvapí.

Americký prezident Barack Obama není černoch, ale míšenec. Proto se o něm nedá mluvit jako o prvním černošském prezidentovi. Mnoho z vás posluchačů mi poslalo tohle upozornění. Jenže výraz „černošský prezident“ se nepřestal používat, rozhodl jsem se tedy vysvětlit proč.

7. června 1892 nastoupil jistý Homer Plessy v New Orleans do vlaku. Usadil ve vagónu pro bílé. Jeho dědeček byl sice svobodný černoch, ale i jazykem tehdejšího amerického Jihu byl přece pan Plessy černoch jen z jedné osminy, ze zbylých sedmi osmin běloch jak poleno. Takže ani v době přísné segregace, kdy bílí a barevní Američané měli separátní vagóny, záchody, restaurace, školy, bazény, hotely a já nevím co ještě, nečekal, že bude mít ve vagónu pro bílé nějaký problém.

Chyba lávky. Podle tehdejších zákonů státu Lousiana byl Homer Plessy černoch jak vyšitý. Když odmítl své místo ve vagónu opustit, byl zatčen a odsouzen. Po mnoha odvoláních doputoval jeho případ k Nejvyššímu soudu a ten v jednom z nejslavnějších verdiktů došel k názoru, že nejen, že je Homer Plessy černoch, ale že jednotlivé státy mají právo rasovou segregaci – tedy rozlišování na bílé a barevné – se vší vehemencí vynucovat.

Posluchač znalý Ameriky si může říct, proč vyprávím tenhle příběh starší než století. V padesátých letech přece tentýž Nejvyšší soud svůj dřívější rozsudek zvrátil v jiném slavném historickém případu Brownová versus školní rada města Topeka. Stručně řečeno uvedl, že tohle město v Kansasu nemůže nutit Lindu Brownovou, žačku třetí třídy, aby musela chodit do školy vzdálené jeden a půl kilometru, když má jinou školu doslova za rohem.

Háček byl pochopitelně v tom, že Linda Brownová byla černoška a ta škola za rohem jen pro bílé. Rasová segregace se postupně odbourala a podle amerického práva dnes neexistuje. Jenže nemusíte být v Americe až tak dlouho, abyste si všimli, že třeba i tady ve Washingtonu máte čtvrti, které jsou skoro výhradně pro černochy a naopak.

Uznávaný a ctihodný americký časopis Forbes sestavuje každý rok žebříčky největších boháčů: v Americe, na zeměkouli a od nedávna také mezi americkými černochy. Možná překvapí, že se na přední místa řadí golfista Tiger Woods. Ne snad, že by nevydělával i přes nedávnou aféru dost peněz, ale je Tiger Woods opravdu černoch?

On sám říká, že je z jedné poloviny Asiat čínsko-thajského původu, z jedné osminy běloch, z další americký indián. V žilách mu koluje jenom čtvrtina černošské krve, přesto ho mezi černochy počítá i velmi korektní časopis Forbes.

Proč to zmiňuju? Nedávno jsem dostal e-mail. „Barack Obama není žádný černošský prezident! Je to míšenec, tak nám nepleťte hlavu!“ rozhořčoval se jeden posluchač. Není to poprvé a asi ani naposled, co jsem mail podobného znění dostal.

Ano, Barack Obama je míšenec, syn bílé Američanky s německými a irskými předky a Afričana z Keni. Sám jednou napsal, že byl trochu zmatený z toho, že jeho otec byl černý jako uhel a maminka bílá jako mléko.

Ne, Barack Obama nedospíval někde v černošském ghettu jednoho z velkých amerických měst. Dětství strávil na Havaji a zčásti v Indonésii, na samotném americkém kontinentu soustavně bydlí až od vysokoškolských studií. Neměl mezi předky otroky a jeho životní zkušenost je výrazně jiná než drtivé většiny jiných amerických černochů, nebo chcete-li Afroameričanů.

Malá odbočka: jedna posluchačka se před časem rozhořčovala, jak můžu ve vysílání používat výraz černoch, když všichni vzdělaní lidé přece vědí, že je to výraz zastaralý a nevhodný. Dnes už se přece sluší říkat Afroameričan.

Ve vší úctě budu dál střídat obojí: i zdejší hyperkorektní média nebo britská BBC to dělají a výraz „black president“ je naprosto běžný. Co se politické korektnosti týče, nemám v úmyslu působit tady v Americe jako poturčenec horší Turka.

Zpátky k Baracku Obamovi: říká se o něm, že je první černošský prezident z toho důvodu, že je barva jeho pleti nepřehlédnutelná a pořád důležitá. Amerika urazila od dob segregace dlouhou cestu. Černoši a jiné menšiny se dnes určitě setkávají s rychle ubývající bílou většinou v každodenním životě nepoměrně častěji než dřív.

Ale bez ohledu na to, jestli jste v Americe míšenec – z poloviny, čtvrtiny nebo osminy – i v jazyce zdejších hyperkorektních médií jste pořád hlavně černoch. Skutečnost, že bydlíte v Bílém domě, na tom – aspoň teď v roce 2011 – nic nezmění.

autor: vpo
Spustit audio