Vídeňským fiakristům se do muzea nechce
Symboly starých časů to v moderní době nemají lehké. Vídeňský fiakr by o tom mohl vyprávět. Kdysi rakouskou metropolí křižovaly skoro dva tisíce kočárů s dvojspřežím, dnes jsou jich jenom desítky. Fiakristé se nechtějí nechat vystavit do muzea, ale 21. století pro ně znamená řadu výzev. Při čekání na zákazníky musejí studovat zákony a po večerech se připravují na právní bitvy. Letos by měl totiž podnikání fiakristů začít upravovat nový zákon.
„Myslím, že nás nechtějí úplně vymazat z obrazu města, jenom trochu zredukovat,“ spekuluje kočí Alfréd nad tím, co je vlastně smyslem nového zákona. Ne že by teď pro fiakry žádná pravidla neplatila, vídeňská radnice chce však předpisy zpřísnit. Prý aby lépe chránila koně, kteří jsou základem fiakrového byznysu a kteří jsou namáhavou prací ve městě údajně ohroženi.
„Ano, pod touhle záminkou nám to prezentují. Ale jakápak ochrana zvířat? Vždyť kdyby se pánové z radnice podívali do mojí stáje, viděli by, že svoje zvířata nijak netýrám. Naopak jim ublíží ten nový zákon,“ říká majitel tří koní a prominentní fiakrista v šedém klobouku s nakrouceným knírkem, kterému tady nikdo neřekne jinak než Baron.
„Podle nového zákona by koně museli jeden den jezdit a druhý den odpočívat. To by se muselo pravidelně střídat. Jenže jsou dny, kdy třeba vůbec nevyjedu, protože prší, a to by pak koně stáli dva tři dny. Pak hrozí nebezpečí, že kůň dostane koliku nebo jinou nemoc kvůli nedostatku pohybu,“ vysvětluje fiakrista.
„Svoje koně přece znám. Někdy máme méně zákazníků a kůň tak bez problémů vydrží dva dny v kuse, jindy zase ne. Ovšem to si musí rozhodnout majitel, ne pánové z radnice. To jsou prostě zkušenosti z praxe,“ myslí si Baron.
Pak otvírá dvířka fiakru a sahá dovnitř. Má s sebou návrh zákona, o kterém mluvíme. Je to spousta stránek, které si pročítá, když nemá zrovna kšeft. Jak říká, chce mít v hlavě dost právních argumentů, až se bude proti zákonu bránit.
Před vídeňským Hofburgem je asi nejhustší provoz fiakrů. Na rohu v kavárně si můžete dát dokonce fiakristův guláš za krásných 11 eur. Fiakr je skutečným symbolem Vídně. Podle aktuálních údajů je ve městě asi 80 firem, které provozují jízdy fiakrem, a celkem 200 kočárů. .
Zřejmě už od letošního roku budou pro každý kočár povinné kapsy zachytávající koňský trus nebo kniha jízd. Zkrátí se i doba, kdy můžou fiakry být v ulicích. To abychom si s sebou na kozlíku vozili sekretářku, glosují rostoucí byrokracii s nadsázkou někteří fiakristé.
„Dělám si trochu starosti, jsem už starší ročník a brzy s fiakrem skončím. Ale co ti mladší?“ přemýšlí kočí Alfréd a ukazuje na velký pomník stojící opodál. „Jednou tam na podstavci třeba bude vycpaný kůň s kočárem a my budeme dětem říkat: ,Vidíš, tohle býval fiakr…‘“
Naopak fiakrista Baron se nebojí, že nové právní předpisy nakonec jeho živnost sešněrují tak, že už to dál nepůjde. „Přežili jsme leccos. Na začátku 19. století taky řada lidí tvrdila, že fiakry nepotřebujeme. Teď je 21. století,“ říká a dodává: „Ano, je to ryze turistická atrakce, ale že by měly fiakry ve Vídni skončit? To je jako kdybyste chtěl v Benátkách zakázat gondoly. Budeme to mít těžší, ale nějak se protlučeme.“
Vídeň je naštěstí pro fiakry hodně staromilské město, takže i když to může vypadat vážně, o koňský odér a klapání kopyt se rakouská metropole jen tak připravit nenechá.
Zvětšit mapu: stanoviště fiakrů před Hofburgem, Vídeň, Rakousko
