Antické město Pentapolis v Libyi na davy turistů teprve čeká

Jestliže patříte k milovníkům antické kultury, pak jistě víte, že její architektonické stopy najdete prakticky v celém Středomoří. Jedny z nejzachovalejších městských a církevních komplexů skrývá málo navštěvované pobřeží Libye. Jde o oblasti Tripolisu, tedy Trojměstí, a Pentapolisu – Pětiměstí na západě této velké severoafrické země.

Cestu po rozsáhlém komplexu pozůstatků antických staveb začínáme nahoře v helénském gymnáziu, které pochází z 2. století před Kristem. O tři století později bylo přestavěno na forum. Občas se tu dají potkat skupinky Libyjců s dětmi, takže i v době konfliktu si lidé najdou čas, aby se přišli podívat.

Jak potvrzuje místní učitel, kterého jsem potkal a který před mnoha lety studoval ve Frunze, jsou tyto ruiny velice rozsáhlé, táhnou se až k horizontu. Za vstupní branou – za obloukem Marka Aurelia z 2. století n. l. se skrývá kavárna. Nepije se tu sice káva, ale kouří se vodní dýmky a pije se silný libyjský čaj.

Na plazmové obrazovce v kavárně sledujeme film o historii tohoto antického města. Film je však bohužel v arabštině, takže z něj moc nemám. Asi se budu muset tuto řeč naučit. Jak říká Kaddáfí: Když k nám chcete jezdit, naučte se arabsky.

V kavárně návštěvníky vzpruží silný libyjský čaj a vodní dýmka

Po čaji, který člověka opravdu vzpruží, sestupujeme pomalu do dolního města. Po pravé straně vidíme zbytky sklepení, nad nimiž původně stávaly patricijské domy s nádherným výhledem na celé antické město a na chrámy dole v údolí.

V jednom ze sklepů, které působí trochu jako malé sluje, jsem objevil velký nápis ACDC, takže civilizace dorazila i sem. Mám radost, že i tady jsou příznivci mé oblíbené kapely. Mezi sloupy a základy domů se vine úzkokolejka, respektive jakási přibližovací železnice.

Asi nebylo nejjednodušší přivézt jednotlivé části sloupů na místo, kde měly být vztyčeny. A proto k tomu odborníci pracující na vykopávkách používali malou úzkokolejku. Restaurátorské práce se v určité době zastavily a pak už se nepokračovalo.

Antická Pentapolis je obdivuhodná mimo jiné svou rozlohou

Muammar Kaddáfí nechtěl, aby se příliš poukazovalo na cokoli z minulosti ani aby do země jezdili turisté. Neměl by nad nimi kontrolu. A jeho cílem také bylo, aby samotní Libyjci měli co nejméně informací o minulosti své země. Zůstat měl pouze on a jeho historie.

Stojím u malého amfiteátru, který je jedním z několika zdejších antických divadel. V areálu najdete i obrovský přírodní amfiteátr na skále, z něhož je nádherný výhled na moře. Dole pode mnou se na jevišti objevila skupinka místních arabských turistů a tady nahoře je slyšet opravdu každé jejich slovo.

O kousek dál jsem se díky ochotě jednoho z návštěvníků právě vyfotil se dvěma krávami, které se popásají u Nikodamovy zdi pocházející z konce 2. století n. l. Zajímalo by mě, jestli o tom vědí…

V komplexu se dochovalo hned několik amfiteátrů

Nedaleko kašny, ze které i v parném dni teče nádherně čistá a chladivá voda, býval Apollónův oltář ze 4. století před Kristem. Přímo naproti tomuto obětnímu místu stál velký Apollónův chrám – největší, který se v dolním městě zachoval. Zbylo z něj několik velice dobře zrekonstruovaných sloupů. Hlavní loď se zachovala prakticky celá i s částí schodiště.

Toto místo bylo asi původně chrámovou horou, protože hned v sousedství velkého Apollónova chrámu je chrám bohyně Artemidy, ze kterého se zachoval vstupní portál včetně všech prvků ostění. Chrám je nepoměrně menší než Apollónův, což vyplývá z hierarchie řeckých bohů.

Nad kašnou později Římané vystavěli svůj chrám. Komplex sice předělali ke svému obrazu, ale většinu původních řeckých staveb zachovali. Samotné město se nacházelo nahoře nad akropolí, což je opačně, než bývá zvykem.

I v době ozbrojeného konfliktu si někteří Libyjci najdou čas na návštěvu památek

Kyrenaika patří dodnes k nejlépe zachovalým vykopávkám. Procházka v ruinách antického areálu je skutečně impozantním zážitkem. Mezi pozůstatky staveb se dá chodit celý den a jsou tady i místa, kde můžete být úplně sami. Ve skalách za ruinami začínají města mrtvých – pohřebiště, která tvoří hroby a hrobky ve skále. Je jich tady obrovské množství, možná několik tisíc.

Musím přiznat, že to, co jsem viděl, mě velmi překvapilo. Nečekal jsem, že antické poklady staré více než 2 tisíce let budou tady na východě Libye v tak zachovalém stavu a prakticky nepovšimnuty. Je to asi i díky tomu, že se o ně režim Muammara Kaddáfího příliš nestaral. Nechával je být, což jim paradoxně prospělo.

<p><iframe width="610" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="https://maps.google.cz/maps?hl=cs&amp;ie=UTF8&amp;t=h&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ll=32.819775,21.858115&amp;spn=0.006311,0.013089&amp;z=16&amp;iwloc=lyrftr:h,3955995179542699286,32.818495,21.8576&amp;output=embed">mapa</iframe><br /><small><a href="http://maps.google.cz/maps?hl=cs&amp;ie=UTF8&amp;t=h&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ll=32.819775,21.858115&amp;spn=0.006311,0.013089&amp;z=16&amp;iwloc=lyrftr:h,3955995179542699286,32.818495,21.8576&amp;source=embed" style="color:#0000FF;text-align:left">Zvětšit mapu: pozůstatky antického města Kyrény, Libye</a></small></p>
autor: mdo
Spustit audio