Spa – lázně, které daly lázním jméno
Jestliže je Praha matkou měst, pak otcem všech světových lázní je malé městečko v belgických Ardenách. Dalo totiž v mnoha jazycích lázním jméno – Spa. Prameny vyvěrající přímo v městečku nebo jeho okolí vracely lidem zdraví už v dobách římského osídlení. Největší slávu lázně Spa zažívaly v 18. a 19. století, kdy mezi evropskou šlechtou patřilo k dobrému tónu se v tomto městečku, obklopeném horami a lesy, ukázat. Dnešní Spa je ovšem už jen odleskem svého někdejšího věhlasu.
V kopcích kolem Spa vyvěrá celkem 300 pramenů a pramínků. Všechny studené, o teplotě 7 až 9 stupňů, liší se však obsahem minerálů. O největší slávu lázní Spa se zasloužil pramen bohatý na 25 různých prvků. Jmenuje se Géronstère a leží mimo centrum.
V roce 1717 k němu pravidelně docházel a pil z něj léčivou vodu hodně vápenité chuti a mírně sirné vůně ruský car Petr Veliký. „Po cestě do Francie onemocněl. Trpěl chudokrevností. Proto se zastavil tady, aby se zotavil. Pil vodu právě z pramene Géronstère a z vděčnosti daroval městu velký stůl s mramorovou deskou,“ vypráví mi průvodce po léčivých pramenech Albert Warnimont.
Léčivé účinky zdejších pramenů objevili už Římané při tažení do Germánie. Pro moderní dobu však bylo zásadní až odborné pojednání jednoho lékaře z Lutychu, který o pramenech ve Spa napsal v roce 1550.
Hlavního rozkvětu se lázně dočkaly v 18. století. Každý rok sem jezdilo až 1200 šlechticů, členů duchovního stavu, umělců a bohatých podnikatelů. Prostě evropská smetánka. „Kromě pitné kúry dobré na chudokrevnost se tu v lázeňském domě nabízely uhličité koupele pro léčbu nemocí krevního oběhu,“ vysvětluje Albert Warnimont.
Voda se také míchala s rašelinou z mokřadů na nedaleké náhorní plošině Fagnes. Ohřátá rašelina pomáhala při léčbě revmatu. „Po pravdě řečeno, při pobytu ve Spa nešlo často v první řadě o léčebné procedury,“ upozorňuje můj průvodce.
„Do Spa jezdili bohatí z celé Evropy nejen proto, aby si tady léčili anémii, potíže oběhového systému nebo revmatismus, ale chtěli také být zkrátka vidět,“ říká pan Albert. Chtěli si užívat života společenské smetánky, být viděni a vidět ostatní a také si užívat krásné přírody, která je všude kolem.
Také se tu však hýřilo a utrácelo ve velkém. Už v roce 1764 vzniklo ve městě první kasino na světě. Návštěvníci Spa se do lázní přijížděli také pobavit. V rámci kasina byl tehdy velký taneční sál, ve kterém hrál denně orchestr. V divadle bylo každý den představení. Po něm se šlo do kasina, aby se hrálo o ohromné peníze.
To bylo ovšem v 18. století. Dnes ve Spa sice stojí nové kasino, stále je tu krytá, asi půlkilometrová kolonáda a wellness centrum, které se přestěhovalo ze staré budovy lázní do moderního komplexu na kopec nad městečko, kam jezdí z centra lanovka. Spa už však není tím centrem společenského života, kterému se kdysi přezdívalo „kavárna Evropy“.
Nikdo mu ovšem už nevezme, že právě podle něj se v mnoha jazycích lázně jmenují. Spa prostě byly první. Nejstarší pramen ve Spa popsal už římský rétor Plinius Starší v 1. století našeho letopočtu. Jmenuje se Sauvenière a je také nejnavštěvovanějším pramenem ve Spa. Váže se k němu totiž legenda spojená se svatým Remaclem, misionářem, který se v 7. století snažil přivést zdejší galské obyvatelstvo ke křesťanství.
U pramene Sauvenière po něm zůstala památka v kameni. Prý kouzelná. „Svatý Remacle tady nechal svoji stopu a legenda říká, že pokud sem přijde žena, která nemůže mít děti a bude 9 dnů stoupat do výklenku, který po sobě zanechal svatý Remacle, a také pít vodu z jeho pramene, pak do roka a do dne se jí narodí dítě,“ vypráví Albert Warnimont.
Kdyby to prý nefungovalo, může si podle znalce zdejších pramenů jít dotyčná stěžovat do turistické kanceláře. On sám si však na žádnou takovou reklamaci nepamatuje.
