I Slované mají svou bájnou Atlantidu
Vineta – jméno, které většině dnes nic neřekne. Významné západoslovanské obchodní centrum na Baltu smetla velká bouře stejně jako bájnou Atlantidu. Podle pověstí, které zaznamenali středověcí kronikáři, se tak stalo kvůli morálnímu úpadku obyvatel. V bohatém a bezbožném městě se lidé klaněli starým slovanským modlám. Historici a archeologové se dodnes přou, kde Vineta mohla ležet. Teorií i důkazů mají hned několik.
Bájná Vineta je dnes námětem divadelních her. Opus na ni složil Johannes Brahms. Každoročně je na Baltu ve městě Zinnowitz k vidění i nevkusný muzikál popisující zánik slovanského města.
„Podle pověstí je jasné, že město leželo na pomořanském pobřeží. Existují tři hlavní teorie, kde se přístav nacházel,“ líčí mi historik Gerd Albrecht. Jednak je to Wollin v dnešním Polsku, pak Koserow. Tuto hypotézu potvrzují různé mapy, které ovšem vznikly asi 300 až 400 let po zániku města. A pak je to Barth.
S panem Albrechtem se procházíme Muzeem Vinety v Barthu. Ukazuje mi citáty z různých kronik – seriózních pramenů, jako je Ibrahim ibn Jakub nebo Adam z Brém. Ti plasticky popisují, jak tehdejší město vypadalo.
„Vinetu si nemůžeme představovat jako křesťanské středověké město s hlavním náměstím a kostelem uprostřed. Šlo o megapoli obývanou různými kulturami – Vikingy, Germány, Slovany. Prameny mluví o městu velikostí srovnatelném s tehdejší Konstantinopolí,“ přibližuje historik.
Je až s podivem, že by se po tak velkém městě nic nedochovalo. „Našla se velká naleziště arabských mincí. Domy byly však ze dřeva a to moc dlouho nevydrží,“ dodává Gerd Albrecht. „Vineto, ty pyšné, bohaté město, ty musíš skončit na dně mořském, protože je v tobě mnoho zlého,“ cituje v dolnoněmčině ze staré báje.
Podle pověsti za zkázou Vinety stojí morální úpadek tehdejších obyvatel, uctívajících pohanské bohy a odmítajících přijmout křesťanství. Mnohem pravděpodobnější je, že město zničila přírodní katastrofa.
Na severu Německa i v severských státech je legenda o Vinetě velmi populární. Rozsáhlý archeologický výzkum nikdy pořádně nezačal. Zato mnozí využili báji jako vhodný obchodní artikl. Například bývalý starosta Barthu se postaral o to, že město má ochranou známku jako Vineta Stadt.
I když většina vědců o tom není ani zdaleka přesvědčená, veřejnost díky mediální aktivitě zdejší radnice považuje právě Barth za sídlo bájné slovanské Atlantidy. „Region kolem Baltského moře byl tehdy bohatý, čile se tu obchodovalo. Pokud dojde k intenzivnějšímu výzkumu, určitě se podaří něco objevit,“ věří ředitel Muzea Vinety Albrecht.
A pokud ne, zůstanou alespoň báje. Například ta, podle které se dodnes z moře ozývají zvony z někdejší Vinety.
