V michelinské restauraci v Hongkongu se najíte za tři stovky

V malé uličce mimo luxusní centrum Hongkongu jsem s překvapením našla jednu z mála asijských restaurací, které dostaly prestižní michelinskou hvězdu. Protože v této tradiční čínské restauraci nefunguje objednávací systém, snaha dostat se ke stolu se tady může někdy pěkně protáhnout.

Stojím před restaurací a poslouchám, jak číšník z hongkongské michelinské restaurace do mikrofonu vyvolává čísla těch, kteří se dnes dostanou dovnitř. Řada je dlouhá – dnešní fronta vypadá tak na hodinu až dvě, takže uvidím, jestli se dnes ještě na oběd dostanu.

Mám štěstí. Po hodině na mě číšník kývne a mohu vstoupit do kulinářského nebe. Restaurace Wan Ho Tim v hongkongské čtvrti Mong Kok je nejen nejlevnějším podnikem na světě, který získal hvězdu Michelin, ale také jedním z nejmenších. Vyhladovělá se však na interiér nesoustředím a nahlížím do papírového jídelníčku před sebou.

U jídla jde vychování stranou

Naštěstí mám s sebou čínskou kulinářskou expertku Kim, která ví, co vybrat. „Tuřínové koláčky, vlasové rýžové těstoviny, krevetové knedlíčky na páře, buchtičky se sladkým vepřovým a lepivou rýži s kuřecím, zabalenou v banánovém listu,“ objednává a přitom mě učí kantonské názvy těchto pokrmů.

Zakroužkovaly jsme si horké favority podniku, ale požadujeme i jídlo, které na lístku není. Je to tak prý běžné. Majitel a šéf zdejšího podniku, který kdysi vařil v pětihvězdičkovém luxusním hotelu Four Season, umí prý připravit, cokoliv si zákazník řekne.

„A už nám to nesou,“ raduji se. Jako první dostáváme buchtičky se sladkým vepřovým. Denně jich tady údajně prodají asi 750.

Oblizuji se, přestávám mluvit a soustředím se na svou misku. Naštěstí je stále plná, servírky se tady ohání a nenechají vás hladovět.

„Dám si poslední knedlíček a objednáme další,“ rozkazuji. To za mě mluví můj žaludek. Maminko, odpusť, dobré vychování jsem ztratila už při prvním soustu. Naštěstí se Kim nepodivuje a souhlasí.

Za kvalitu si připlácet nemusíte

Když už nemůžeme, alespoň si necháváme zabalit zbytky. Takovou dobrotu tady přece nenecháme.

U placení se zarazím. 140 hongkongských dolarů (asi 320 českých korun) za oběd pro dvě osoby a k tomu balík zbytků domů? Na jedno z nejdražších asijských měst je to neskutečně levné.

I přesto, že majitel získal v listopadu ono michelinské ocenění, které jako magnet přitahuje zástupy strávníků, ceny nezvedá. Tvrdí totiž, že dobré jídlo nemusí být drahé.

S tím, že kvalitní jídlo nemusí být automaticky drahé, souhlasí i textař a gurmet Vladimír Poštulka. „Jde o často rozšířený omyl,“ upozorňuje v rozhovoru s Vladimírem Krocem. Ten se jej zeptal nejen na to, kdo je to vlastně gurmet, ale například i na to, podle čeho on osobně vybírá kvalitní restauraci.

Zvětšit mapu: restaurace oceněná michelinskou hvězdou se nachází mimo luxusní centrum Hongkongu