Vojtěch Berger: Óda na středoevropskou vzájemnost

Vojtěch BergerFoto:  osobní archív Vojtěcha Bergera

Asi se shodneme, že mezi největší lákadla Vídně patří vyhlášený Sacherův dort nebo světoznámá galerie Albertina. Možná vás však překvapí, že umělecké i kulinářské kořeny vídeňských symbolů sahají do sousedního Slovenska. Rakušané o tom prakticky netuší, na Slovensku zase slavnou historii připomínají jenom skromné názvy ulic a náměstí. Zkrátka není všechno rakouské, co se tak tváří.

A začněme rovnou tím Sacherovým dortem. Eduard Sacher se narodil v roce 1843 v jihoslovenských Želiezovcích. Slavný Sacherův dort už byl sice v té době na světě, vymyslel ho Eduardův otec Franz, právě Eduard Sacher však proslavil dort navěky. A to jako majitel legendárního hotelu za vídeňskou Operou. Ovšem že to byl vlastně slovenský rodák, to už dnes nikdo nezdůrazňuje. 

Zůstaňme ještě u jídla. Vídeňské vinárny prosluly jinou zvláštní lahůdkou, sýrovo-zeleninovou pomazánkou Liptauer. Prý to byl originální rakouský recept. Jenže když víte, že v Liptaueru je ovčí sýr, a když víte i to, že ovčí sýr, tedy brynza, se na Slovensku tradičně vyrábí v Liptově, začnou vám ty rakouské kořeny názvu Liptauer být trochu podezřelé. 

Ano, liptovská brynza se do Vídně tradičně dovážela. Po přidání cibule, papriky a různých přísad vznikla pomazánka – Liptauer. K dostání je i dnes v každém supermarketu, samozřejmě jako rakouská specialita. 

Z Bratislavy se do Vídně kromě jídla importovalo taky umění. A tady to začíná být opravdu zajímavé. Sasko-těšínský vévoda Albert, vášnivý sběratel umění a zeť Marie Terezie, položil základy Albertiny. Dal jí ostatně i jméno. 

Zajímavé je, že tyto základy nepoložil ve Vídni, ale v Bratislavě. Právě tam, na Bratislavském hradě, vznikla jeho sbírka umění, ze které se po převozu do Vídně stala proslulá galerie Albertina. Rakouské stopy najdete na cestách po Slovensku leckde, některé jsou významnější, některé méně. Vesměs jde však o věci pozitivní, které by přinejmenším pomohly cestovnímu ruchu. 

Na zámečku v Dolné Krupé u Trnavy měl Ludwig van Beethoven údajně složit svoji známou Měsíční sonátu. A kamenictví v Mariance u Bratislavy zase zásobovalo celou habsburskou monarchii břidlicovými školními tabulemi. 

Zájemcům o téma doporučuji knížku Strýko z Bratislavy od spisovatele Dietmara Griesera, který rakouské pozůstatky na Slovensku zmapoval opravdu poctivě. Zajímavé je, že Slovensko z téhle části historie vůbec netěží. Dějinným nepřítelem Slováků jsou tradičně Maďaři a na Rakousko už v historických vzpomínkách nezbývá moc času. A přitom by to vzpomínání bylo, na rozdíl od Maďarska, většinou příjemné.