Americký sen Andyho Warhola. Chudý chlapec se stal světoznámým umělcem

Pittsburgh si mnozí spojují s hokejem, ale tušili jste, že tato někdejší uhelná metropole skýtá umění? Mimo jiné také největší americké muzeum věnované Andymu Warholovi.

Kdo by neznal plechovku tomatové polévky Campbell, obyčejnou láhev kečupu nebo fotografii Marilyn Monroe. Jen jediný člověk však dokázal předměty běžného amerického života proměnit v něco víc – pittsburský rodák se slovenskými kořeny Andy Warhol, který stál u vzniku nové umělecké formy, pop artu.

Muzeum Andyho Warhola je šestipatrová budova hostící vůbec největší sbírku věnovanou jedinému umělci v celých Spojených státech. Jsou tu stovky obrazů. K vidění jsou také proslulé sítotiskové portréty Marilyn Monroe nebo Elizabeth Taylorové a také další obrazy ze 60. let, které propojují umění s kulturou, světem celebrit a reklamou. Najdou se tu i málo známé kresby, fotografie, filmy a videa.

Andy má budoucnost, byl přesvědčen jeho otec na smrtelné posteli

Andyho talent se projevil už brzy v dětství. A byla to především jeho matka, která ho podporovala v umělecké dráze. Andy k ní měl proto velmi blízko. V dětství ho však hluboce zasáhla otcova smrt.

Čtěte také

„Andyho otec pracoval v dolech a na stavbách, stěhoval budovy. Za prací cestoval po celých Spojených státech, ale do Pittsburghu se často vracel,“ přibližuje Matt Wrbican. Když otec umíral, řekl svému prostřednímu synovi: „Mám uložené peníze, jsou pro Andyho. Je tím, kdo má skutečnou budoucnost a pomůže celé rodině.“

Rodina žila velmi hospodárně, jako ostatně všechny rodiny přistěhovalců. „Když děti našly skleněnou láhev od coly, poctivě ji sebraly, věděly, že za ni v obchodě dostanou dva centy. Tehdy to pro ně byly velké peníze,“ vysvětluje Matt.

Andy Warhol

Jako dítě neměl ani na limonádu. Ale pak se karta obrátila

Chlapci si tehdy nemohli koupit ani limonádu, protože ta stála celých pět centů, což rodina neměla. Na jídelníčku měli hlavně vařenou zeleninu a i pořízení rádia byla obrovská vymoženost. „První telefon si Warholovi pořídili až po otcově smrti,“ připomíná Matt Wrbican.


Andy Warhol studoval na Carnegieho technologickém institutu a po jeho absolvování se přestěhoval do New Yorku, kde pracoval jako ilustrátor časopisů a inzerátů. Později začal do své tvorby zapracovávat produkty každodenního amerického života a věnoval se také úpravě portrétů známých osobností.
S masovou produkcí sítotisků začal v srpnu 1962. Snažil se tak vytvářet umění z masově prodávaných výrobků v masovém měřítku. Tvrdil o sobě, že bere věci tak, jak jsou, proto během tvůrčího procesu minimalizoval pohled na věc. Právě tímto přístupem rozpoutal uměleckou revoluci.

Sázka na Andyho vzdělání se ukázala jako správná. Andy a jeho rodina podle kurátora muzea prožili americký sen: „Stačí se podívat na jeho práci a na to, kam se z nuzných podmínek vypracoval. Je to neuvěřitelný příběh.“

Celý osud Andyho Warhola je pozoruhodnější i svým otevřeným koncem. Warholovo umění je totiž stále aktuální a rezonuje. Tento umělec reagoval na to, co se dělo ve společnosti, která byla najednou vystavena komerci a nad níž převzala vládu spotřeba. Proto jsou jeho díla aktuální i dnes.

autor: lek
Spustit audio