Belgický pivní víkend je pro znalce a pivní gurmány, brání se Belgičané srovnání s německým Oktoberfestem
Belgie je malá země, ale vaří se tu více než 1500 různých druhů. Belgické pivovarnictví se loni dostalo dokonce i na seznam kulturního dědictví UNESCO. Nejvýznamnější pivní událostí v zemi je Belgický pivní víkend, který se každý rok koncem léta pořádá v Bruselu.
Za řízných tónů dechové kapely vyrazil na bruselské Velké náměstí průvod historických pivovarských vozů. Některé jsou ještě tažené koňmi. Vzadu je následují automobiloví veteráni, kteří rozváželi pivo v dobách našich babiček a dědečků. Trochu to připomíná slavný mnichovský Oktoberfest, který každý rok začíná podobně.
„Oktoberfest je velký festival, kde se pije spousta piva. Tady je to mnohem více o setkávání lidí, kteří o pivu něco vědí a mluví o něm. Na Oktoberfestu se mluví o všem možném, jen ne o pivu. A to je ten zásadní rozdíl,“ říká Roland de Wolf, který Belgický pivní víkend navštěvuje každoročně.
Jak vypadá pivovarnický velmistr?
I když je tato přehlídka v porovnání s mnichovským pivním svátkem výrazně menší a mladší, také ona si potrpí na historické tradice. Potkat tu můžete třeba sládky v dlouhých bílých zástěrách a vestách, vyzdobených odznaky a medailemi pivovarnických svazů.
V takovém úboru stojí u výčepu i Michel Torisaen: „Tady na krku mám znak našeho bratrstva – piva faro. Jsem jeho velmistrem. Je na něm pivovarská lopata, sud, korbel a samozřejmě meč velmistra.“ Faro je jedna z belgických pivních specialit – spontánně kvašené pivo dokvášené cukrem.
Pivní labužníci
V pěti desítkách bílých stanů uprostřed zaplněného Velkého náměstí je možné ochutnat také nepřeberné množství dalších piv bez uměle přidávaných kvasnic, jako jsou lambiky a geuzy. Nechybí tu silná klášterní trapistická piva ani ovocné speciály.
Přehlídku své produkce do Bruselu přivezl i rodinný pivovar Martens. „Letos jsme přivezli deset druhů a všechny tu mohou návštěvníci ochutnat,“ chlubí se Patricia, která stojí za výčepem.
O několik stánků dál nabízí jiný pivovar klasické světlé nebo pšeničné pivo. Mě ale zaujal jejich tripel, tedy silné světlé pivo, které čepují do sklenice na vysoké noze se seříznutým hrdlem. Má nádherně chmelovou a současně ovocnou, jemně kořeněnou chuť a vůbec nepůsobí silně.
„Jezdíme sem každý rok. Je to prestižní akce, které se účastní nejlepší belgické pivovary. Chceme tady ukázat, s jakou láskou děláme naše piva,“ líčí nadšeně mladík Louis za barem.
Konkurence nikdy nespí
Jiní pak do Bruselu přijíždějí okouknout a ochutnat, co vaří konkurence. Jako třeba dvojice staříků v reklamních napoleonských kloboucích. Francois i jeho parťák provozují malé domácí pivovary.
„Snažím se tu trochu přiučit, hlavně co se týče chuti a barvy piva. Já vařím převážně suchá a hořká piva,“ vysvětluje Francois.
A na Belgickém pivním víkendu je z čeho vybírat. Celkem jsou letos v nabídce více než čtyři stovky piv.
