Bez sladkých dobrot si Vánoce neumějí představit ani v Chorvatsku

Madžerica, papreňaci, medeňaci, figaro. Za exoticky znějícími názvy se skrývají medové řezy, perníčky a karamelové cukroví, které se objeví na vánočních stolech v Chorvatsku. I v zemi, kterou si spojujeme spíš s plážemi, mořem a sluncem, se udržuje tradice drobných vánočních sladkostí. Ve městech často lidé raději kvůli pracovnímu shonu nakupují vánoční dobroty od profesionálů. V cukrářství potomka českých přistěhovalců Jaroslava Horaka proto mají před Vánoci hodně napilno.

Před vstupem do cukrárny jsem dostal bílý plášť – jednak abych se neumazal a pak také, abych něco nezanesl do výroby, kde se připravují koláče, cukroví a všechny ostatní dobroty.

Bílkové barevné pusinky, řezy s džemem z lesního ovoce, nebo s kakaovým krémem, medové koláčky, linecké pečivo lepené malinovou marmeládou, rafaelo kuličky obalené v kokosu nebo rumové kuličky s drcenými arašídy.

Čtěte také

Cukrářka Vera skládá drobné kousky cukroví do krabic, které se za chvíli vydají potažené fólií za klienty do prodejen v centru Záhřebu. Pro každý mlsný jazýček se ve vánoční směsi cukroví něco najde.

Změna režimu, změna pečení

Výroba se v cukrárně pana Jaroslava Horaka nezastaví ani o víkendu a největší kalup bývá těsně před Štědrým dnem.

Cukrárna Horak - výroba karamelových řezů Figaro.jpg

„Hodně práce je i 24. prosince a dva dny předtím. To se nejvíc prodává drobné pečivo k čaji. Připravujeme také cukroví pro novoroční oslavy, ale po tom je mnohem menší poptávka,“ přibližuje Jaroslav Horák a vzpomíná: „Dřív to bylo obráceně. Za vlády komunismu jsme nejvíc vyráběli před Novým rokem a na Vánoce méně.“

Jeho otec pocházel z české menšiny v Daruvaru v severním Chorvatsku a cukrárnu měl už ve 30. letech minulého století.

Čtěte také

Med skořice a pepř – chorvatský vánoční evergreen

V cukrářské kuchyni právě mistr cukrář Dražen Filipec chystá karamel a rozpouští margarin s cukrem, aby mohl vytvořit hmotu na cukroví Figaro – oplatky spojené karamelovou směsí s vlašskými ořechy.

Na vánočním stole nesmí podle pana Dražena chybět ořechový nebo makový závin ani bábovka z kynutého těsta s rozinkami a kandovaným ovocem. Nejvíc se ale jí drobné čajové pečivo, které prý není moc složité připravit ani doma.

Vera Ivenović a Jaroslav Horak z Cukrárny Horak v Záhřebu

Jedním z typických chorvatských cukroví jsou paprenjaci, u nás bychom řekli pepřové perníčky, tedy těsto s medem, skořicí a pepřem. Ten ale není v křehkých hvězdičkách, stromečcích, zvonečcích, sněhuláčcích a dalších vykrajovaných tvarech s reliéfem na povrchu příliš cítit. Na stůl se podávají studení, ale třeba i právě vytažení z trouby.

Čtěte také

Chorvatské hospodyňky podle cukráře Dražena Filipce čím dál méně pečou vánoční cukroví samy doma. Jsou hodně zaměstnané a na pečení už jim nezbývá síla a čas. O to víc koupí cukroví, které vyrobí on a jeho pomocnice v cukrářství Jaroslava Horaka.

I v jeho rodině bude na stole pečivo z této cukrářské dílny, protože napéct doma už zkrátka nestíhá.

autor: pan
Spustit audio