Bob Dylan nejenom zpívá! Muzeum v New Orleans vystavuje jeho obrazy
Je Bob Dylan dobrý malíř? Ptají se americká média a ptá se i neworleanská veřejnost. Kritici se s ním jakožto malířem moc nemazlí, ale přesto jeho série maleb z New Orleans, která je jako celek na americké půdě vystavená poprvé, láká hlavně ze zvědavosti stovky lidí.
O New Orleans zpíval Bob Dylan už na svém prvním albu. Dodnes se vrací a v roce 1989, kdy ve městě nějakou dobu žil a natáčel své 26. album Oh Mercy, namaloval většinu náčrtků k vystavovaným malbám.
„Město poznal velmi dobře díky muzikantům a všem ostatním spolupracovníkům. Psal, jak se v New Orleans cítil naprosto svobodně. Zpracoval zde spoustu myšlenek a nápadů, které dlouho nosil v hlavě a oceňoval práci se spoustou skvělých muzikantů,“ tlumočí Dylanova slova z jeho autobiografie kurátorka Muzea moderního umění v New Orleans Lisa Rotondo-McCordová.
Na obrazech jednoznačně převažují lidé
Obrazy Boba Dylana zdobí vstupní halu muzea a každý se tu zastavuje nejdřív u nich. Někdo se diví, že Bob Dylan vůbec maluje a jiní se snaží přijít na to, která místa malby zachycují.
Zajímala ho neworleanská zákoutí, barevné dvorky, ale jak se tak dívám na všechna plátna, jednoznačně převažují lidé. Ať už scéna z holičství, portréty z černošského kostela nebo moment zachycující tanečníky v maskách na jednom z tradičních karnevalových bálů.
Celý neworleanský cyklus poprvé vystavili před třemi lety v Itálii, zprávy o něm doputovaly až ke kurátorce z New Orleans a celý její tým byl nadšený. Bylo to, jako by objevili poklad. I když kritici Bobu Dylanovi – mimochodem malíři samoukovi – vyčítají slabou technickou stránku maleb, autenticita byla pro muzeum atraktivní. A co si budeme povídat, i jeho slavné jméno. Do muzea moderního umění přitahuje i takové, kteří by sem běžně nezavítali.
U obrazu zpívající černošské rodiny v kostele se zastavuje skupina maturantů a vášnivě diskutuje. Zatímco sedmnáctiletému Joshuovi Barnsovi se zdají Dylanovy malby nekomplexní a jeho technika velmi jednoduchá, jeho spolužák Johnatan Chopin oceňuje témata: „Asi ho hodně zajímali černoši a jejich kultura, tenhle obraz v kostele naprosto přesně zachytil, jak to my v kostele prožíváme.“
Zajímavé je, že z celé sbírky 20 pláten je tahle scéna zpívající rodiny jediná s hudebním motivem. New Orleans v obrazech bývá často smrsknuto do klišé jazzových muzikantů, trumpet a notových osnov. Ne tak u Boba Dylana. Ten ve svých barevně ponurých dílech zachytil atmosféru nedělních brzkých rán, kdy se lidé vracejí z flámů, anebo už vstávají na mši. Vyberte si sami.
