Brazilské město nese jméno známého českého světce

Možná i časté povodně byly jedním z důvodů, proč dnes najdeme uprostřed Brazílie město, které se jmenuje Svatý Jan Nepomucký. O víkendu oslavilo 200 let. A jak vlastně město se jménem českého světce v Brazílii vzniklo?

Osvětlený kostel, na kopci nad údolím plném světélek, před ním stromořadí palem. Uvnitř je plno lidí. Devět dní po sobě se opakuje modlitba k uctění svátku zdejšího patrona, sv. Jana Nepomuckého.

„V roce 1815 dala jedna z rodin statkářů pozemek ke stavbě kaple,“ říká mi zdejší farář, otec Anderson. A říká mi to přímo na místě, kde ona kaple stála. Dnes je tady kostel a kolem 25tisícové město.

O životě světce svým farníkům vypráví – mimo jiné o legendě, podle které nevyzradil zpovědní tajemství královny.

Ochránce před povodněmi

Původně tu byl prales, obývaný snad lidožravými indiány, ale pak oblast začali dobývat velkostatkáři. Potřebovali modlitebnu, právě tady posléze vznikla. Do společné kaple přinesla zřejmě ze své soukromé kapličky obrázek sv. Jana Nepomuckého rodina Henriquů. Jejich praprapravnuk je Luís Antônio Pontes, a právě proto po stopách kultu Jana Nepomuckého v oblasti pátrá.


17. dubna roku 1393 vytáhli rybáři při ranní obchůzce vltavských břehů z vody bezvládné mužské tělo. Podle legendy kolem hlavy zemřelého svítilo pět hvězd. A takto bývá snad nejznámější český světec Jan Nepomucký zobrazován dodnes. „Proč těch hvězd pět? Říká se, že to bylo kvůli pěti ranám Ježíše Krista. Anebo také že se jedná o symboliku pěti písmen latinského slova mlčel jsem,“ vysvětluje jezuita a historik Miroslav Herold.

Kult českého světce se tu rozšířil v době baroka, které vtisklo tvář zdejší hornické oblasti. Jeden známý sochař v této době vytesal jeho sochu. Kult zřejmě přinesli jezuité, možná přes portugalskou Madeiru. A do rodiny se dostal nejspíš přes Luísova dávného příbuzného, kněze Jacóa. Ale ještě jedna okolnost možná pomohla…

„Svatý Jan Nepomucký je ochránce před povodněmi – tedy před vším nebezpečím, které hrozí od vody – je třeba ochráncem námořníků nebo potápěčů. V této oblasti bývaly velké záplavy, lidé přitom měli domy u řek, a tak možná přišel jeho kult i proto, aby je ochránil.“

Boj za návrat tradice byl úspěšný

Sám Luís Antônio se přitom stal také ochráncem – ochráncem původu města. Skupina protikatolicky naladěných lidí (nejspíš příznivců nových náboženských společností) přehodila vyhláškou oslavy založení města na jiný den, výročí udělení samosprávy, 1. dubna 1841. A to Luís Antônio nepovažoval za aprílový žert, ale za lež.

Zobrazení Svatého Jana Nepomuckého se blíží ke kostelu zasvěcenému tomuto českému světci

„Naštvalo mě to. Spustil jsem boj za návrat tradice. Není to jen náboženská tradice – je to otázka historie,“ tvrdí.

Začal proto psát pravidelný sloupek o historii města a po třech letech se mu podařilo navrátit oslavy opět na 16. května – tedy na den, kdy byl sv. Jan Nepomucký i v českém občanském kalendáři až do roku 1950. „Je to skutečný sen. A myslím, že i pro další místní obyvatele."

autor: dkk
Spustit audio