Černá perla Stockholmu budí úžas i po čtyřech stoletích. Královská loď Vasa čekala na své obdivovatele 333 let pod hladinou

Loď Vasa ležela na mořském dně víc než tři století - Foto: Matěj Skalický

Loď Vasa ležela na mořském dně víc než tři stoletíFoto: Matěj Skalický

Dva silné poryvy větru potopily před téměř 400 lety švédskou královskou loď jménem Vasa. Potápěči ji v 60. letech minulého století objevili u stockholmských břehů a dnes má dřevěný válečný koráb ve švédské metropoli vlastní muzeum, kde ho ve skvělé kondici udržuje tma, zima a látka z balzámů na rty.

Ve stockholmském přístavu Strandvägen fouká ostrý severský vítr, ať už je léto, nebo zima. Stěžně několika kotvících loděk se ve větru naklánějí sem a tam. Právě z těchto míst vyplula před téměř čtyřmi stoletími královská válečná loď Vasa. 

Čtěte také: Interaktivní muzeum v Belfastu připomíná zkázu Titaniku

Tehdy ale foukalo tolik, že do lodi otevřenými střílnami začala téct voda a pýcha královského námořnictva šla hned při první plavbě ke dnu. Dnes ji však můžete vidět kousek odsud znovu. Na přilehlém ostrově Djurgården má totiž vlastní muzeum. 

Loď Vasa ztroskotala krátce po vyplutí - Foto: Matěj Skalický

Loď Vasa ztroskotala krátce po vyplutíFoto: Matěj Skalický

Když budete mít štěstí, provede vás po něm Martina Siegrist Larssonová, velká znalkyně švédské historie. Hned jak se potkáváme u dveří, vypráví mi, jak loď u stockholmských břehů objevil badatel Andres Franzén. První části lodě se nad vodní hladinu dostaly 24. dubna 1961 krátce po deváté ráno. 

Černá perla Stockholmu 

Na dně v hloubce třicet metrů ležela tato majestátní královská loď 333 let. Nedivím se, že za tu dobu barvu na soškách smyla voda, ale překvapuje mě, že dřevěný trup lodi je zbarvený do černa. Jako kdyby ji loďaři stloukli z drahocenného ebenu. 

Potopení lodi Vasa

Dne 10. srpna 1628 zvedla plachty velká válečná loď, aby vyjela ze stockholmského přístavu. Byla to nově postavená Vasa pojmenovaná podle vládnoucí dynastie Vasa. Na znamení slavnostní události byla vypálena salva z postranních děl lodi. 

Když se mohutná loď pomalu blížila ke vstupu do přístavu, zvedl se prudký vítr. Vasa se naklonila na bok, ale znovu se vzpřímila. Další závan větru ale položil loď na bok. Otevřenými otvory pro děla se nahrnula voda. Vasa klesla ke dnu a vzala s sebou nejméně 30, možná až 50 ze 150 členů posádky. 

Zdroj: Muzeum Vasa 

„Vasa je vyrobena převážně z dubového dřeva a to zčerná, pokud je dlouho ve vodě. Stojíme teď velmi blízko lodi, můžeme se jí skoro dotknout, a tak si můžete všimnout, že se dřevo místy leskne. Je to kvůli konzervační tekutině.“ 

Vědci zjistili, že by nasáklou vodu mohli nahradit polyethylenglykolem, tedy látkou, kterou najdete v různých mastích nebo třeba v balzámu na rty. Nastříkali ji na dubové dřevo, tekutina se do něj vpila a teď ho udržuje vláčné. Trup lodi by proto už neměl kvůli vysychání popraskat. 

Umění starých loďařů budí úžas 

Tři stěžně z lodi Vasa se nedochovaly. Jejich kopie zdobí střechu muzea na ostrově - Foto: Matěj Skalický

Tři stěžně z lodi Vasa se nedochovaly. Jejich kopie zdobí střechu muzea na ostrověFoto: Matěj Skalický

Proti stárnutí lodi bojují v muzeu teď hlavně klimaticky. Udržují kolem vraku stálou vlhkost, tmu a poměrně nízkou teplotu. V bundě tu proto jsem nejen jmá, ale také turista Jurij z Ruska. „Je to obrovská, nádherná loď. Nemůžu uvěřit, že lidé v 17. století něco takového postavili,“ žasne. 

Pohled na Vasu si vychutnává z nejvyššího patra v muzeu, odkud je velmi dobře vidět na všechny stěžně, ráhna a rozlehlou palubu. Danyho z Barcelony naopak potkávám dole u kýlu. Pro toho je největší zážitek procházet se podél lodi. „Tady teprve poznáte, jak je loď obrovská,“ říká. 

Čtěte také: Vrakové potápění, to není jen romantika. Na hladinu se utíká těžko, uznává Jindřich Böhm

Vasa měřila původně 52,5 metru na výšku, ale protože se stěžně nedochovaly celé, trčí ze střechy budovy muzea tři stěžně umělé, aby si každý mohl už na dálku udělat představu o tom, jak velká tahle královská válečná loď kdysi byla. 

Autor:  Matěj Skalický
Pořad: Zápisník zahraničních zpravodajů  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 50 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace