Co mají společného latinské texty s březovou metlou? Nejslavnějšího dramatika Williama Shakespeara
Uplynulo 400 let od úmrtí Williama Shakespeara, největšího a nejhranějšího dramatika všech dob. Jeho dílo a odkaz si ve Spojeném království připomínají spoustou zajímavých akcí. Odborníci se dál pídí i po těch nejmenších detailech, které by zaplnily mezery v málo známých etapách života slavného barda. Ve Stratfordu otevírají zrekonstruované prostory středověkého cechovního domu, kam malý William chodil do školy.
„Přicházíme spolu do míst, kde žák Shakespeare téměř určitě sedával. Jen samozřejmě nevíme, která lavice s úložným prostorem byla jeho. Tady si ale můžete nejlépe představit, jak se tenhle gigant musel coby žák cítit. Tady taky žák Shakespeare viděl první divadelní představení. Pro něj to muselo být stejně mimořádné, jako kdyby dnes táhli městem protagonisté Hvězdných válek,“ popisuje Lincoln Clarke, manažer projektu rekonstrukce unikátního cechovního domu v centru Stratfordu.
Máme tu březovou metlu pro případ, že by žák něco neuměl
„Tohle je pravděpodobně jediná budova v širokém okolí, kterou by Shakespeare dneska poznal. Dům s názvem New Place, kde ve Stratfordu básník naposledy bydlel, nechali strhnout. Co se týče rodiště slavného barda, ze dvou chatek je jen jedna. Navíc se ta budova během staletí zásadně změnila. Jestli by to místo dneska poznal, je hodně diskutabilní,“ prozrazuje Lincoln Clarke, který předpokládá, že cechovní dům postavený roku 1420 by ročně mohlo navštívit asi 100 tisíc lidí.
Velšan Thomas Jenkins hraje učitele místní školy, kterou malý Will Shakespeare nejspíš v letech 1571 až 1578 navštěvoval. Tento herec přechází ze současnosti do historie, a je velmi přesvědčivý. „Master“ byl pro žáky kdysi učiněný postrach, který v případě, že hochům latinská slovíčka nelezla do hlavy, mohl v souladu se standardy tudorovské školní výuky sáhnout až k fyzickým trestům.
„Máme tu březovou metlu, šikovný svazek prutů pro případ, že by žák něco neuměl, nebo se špatně choval. K tomu ale v mé třídě docházet nebude. Navíc nemám rád fyzické tresty. A už můj učitel mi vštěpoval, že pochvalná slova jsou pro chlapce větší motivací, než strach,“ tvrdí.
Kupci benátského jsem v dětství nerozuměl
I když se školní místnost v prvním patře cechovního domu stane vyhledávanou atrakcí, bude každé ráno dál sloužit k výuce místní školy krále Edwarda VI. Jejím „headboyem“, tedy jakýmsi předákem studentstva, je letos 17letý George Hodson. Představa sedět ve škole na konci 16. století 12 hodin na jakési truhle bez opěrky zad je pro něj větší strašák než mnohdy složité Shakespearovo dílo.
„Vzpomínám si, že jsme probírali ve škole Kupce benátského. Tehdy jsem tomu moc nerozuměl, byla tam spousta podivných slovíček. Byli jsme i v divadle, a i tam bylo těžké porozumět. Postupně ale člověk začne rozumět složitějším textům a jejich zákonitostem, začne mu docházet, že jde o něco mimořádného,“ popisuje.
Milovníci Shakespeara tedy mají nové místo k lepšímu porozumění duše velkého dramatika, místo, kde se Shakespearova výjimečná osobnost utvářela nudnými latinskými texty i březovou metlou.
